Patchwork v Blansku – DOPORUČUJU VIDĚT

Náš facebookový klub HOLKY V AKCI má tvořivé a velice akční redaktorky, které ve volném čase zásobují stránku svými nápady a ukázkami tvoření, ale i radí, kdyý je potřeba. Je to taková fajn parta.
Co všechno ty holky zvládnou!
Teď nás zve jedna z nich, Kateřina, do Blanska. Na kouzelnou zálžitost – patchwork. Je to taková látková intarsie, piplačka, ale úžasná. Takže pokud to máte někde kousek, nebo projíždíte Blanskem ve čtvrtek 26 a pátek 27, stavte se. Musíte hledat Klub důchodců, mapka může pomoct...

Osmý den schází nám

Je to jako v té písničce. I když je milion rad jak si organizovat život, práci, sbírku i zahradu, nějak to vyjde, že to nevychází.
Bojuju s tím několik let. Někdy mi vypadne navíc i den v týdnu a to je pak trochu hoňka. Je to jako by se v kalendáři vybila baterka, ale zatímco se dny otáčejí spolu se zeměkoulí, vůbec to tak nevypadá. Vypadávají dny jako uschlé listy. Co se děje? Nezbývá než natáhnout den co to jenom jde. Je druhý nebo třetí den jste jako vyždímaní, ale vše doběhnuto, dořešeno, uděláno...
Máte to taky tak?

Juka

Na křižovatce se dějí věci, ne ty, kdy si šoféři chtějí odřít laky a zkoušejí klaksony. Seifertova ulice na Žižkově. Před tím, kdo si usmyslel, že tu bude zrovna Juka vláknitá (Yucca filamentosa), smekám klobouk. Tak to snad nikdo neurve.

Hrdě vztyčené květy na rušné křižovatce.

Divný vzkaz

Tomuhle nerozumím. Guerilová reklama. Je to vzkaz? Ale jak to mám číst? Něco je špatně.

Opička Uma zase přichází

Už je tady. Letní, zase vymazlená a zase dobrá. Nepsal bych to, kdyby to nebyla pravda. Elektronický časopis pro děti, Opička Uma už je on line!

Návod na jasmínovou rýži s hádankou

Víte, že uvařit jasmínovou rýži z Thajska není zase tak jednoduché jak by se mohlo zdát? Musíte mít k ruce kalendář. No, to jsem přehnal, ale zase ne moc.
Vaření se řídí podle času, kdy vaříte. Tady je schéma jak to funguje:

Jasmínová rýže toho v zimě tolik neptřebuje...

Zeptala se mě kolegyně Jana, jestli to platí i na vaření v té kouli rýžovarové.  Tipnul bych si, že jo. Prostě v zimě méně vody, v létě přidáme. Napadá někoho proč?

Fotím, fotím, fotím

Už je to skoro mánie, ale mě to baví a když šoupnu nějakou fotku na facebook, tak to občas vzbudí reakce. Ne, že by mě lajkovali natolik, aby z toho byl rekord do Pelhřimova, ale v té záplavě jiných fotek to docela potěší.
Jedna odlehčující:

Johnny má pohodu, Jenny dokonce na výběr a Joe může být taky v klidu. A kam máme jít my ostatní?

Chodím a kroutím hlavou

Při procházkách s Albertem narážíme na divné věci. Ne, že bychom byli slepí a nic neviděli, ale právě je vidíme.
Tak třeba všechny ty čmáranice na zdech. Vzkazy, kterým lze jen těžko porozumět, značky, které možná ohraničují nějaké teritorium. A teď vypukla epidemie Kissáků.

Reminiscence a potvora paměť

Paměť je někdy dost velká potvora. Tahle si představuju svoji fotku z mateřské školky. 
V pruhovaném triku, laclem a koníkem. Ten průnik je až na koníka dokonalý! Není na tu ofinu podle kastrolu šance požadovat nějaké odškodné i po těch letech?

Fakt nevím co k tomu  dodat.

Z rodinného archivu

Tak jsme se štengrovali v redakci Chutě a stylu, jak ještě ozvláštnit recepty, které nám vařily naše babičky a která představíme v letní dvojčísle. Až to vykrystalizovalo v nápad, že vzpomínky doplníme fotkami.
Já se bránil, že žádné takové nejspíš nemám. Ale slíbil, že pohledám fotku s koníkem, pruhovaným trikem a laclem, kterou si vybavuji, že existuje. To vzbudilo zájem. Taková fotka neexistuje. Je fotka s dřevěným psíkem a fotka, kdy se mračím v pruhovaném triku a mám kalhotky s laclem. V paměti jsem si to pomotal. Ale po hodinovém pátrání po rodinné albu na mě vykoukla fotka, kterou vůbec nepamatuju. Ale babičku jsem hned poznal. Dělala skvělé vdolky na plotně, meruňkové knedlíky a míchané křížaly z jablek a hrušek. Babička Antonie měla před pár dny svátek... Mívala cop stočený do drdolu a soudím, že mě má právě na klíně. Moc se nepoznávám, ale soudím, že babičky na klíně mívají toho nejmenšího caparta... Tak tohle asi budu já. Milé vzpomínky.

Kdo je kdo, babička je jasná.

Tak to bylo tentokrát maso

Zase zkouším recept do Praktické ženy. Tentokrát je to steak ve slanině s grilovaným rajčetem a brambůrkami. Má to být s omáčkou chipotle.
A to je trochu problém, pro mě i pro vás. Chipotle je vyuzená a vysušená paprička jalapeňo, která se používá především v mexické kuchyni. Neskočil jsem si do speciálu koupit, tak jsem začal improvizovat. To je v kuchyni někdy docela nutné.
Vyštrachal jsem zelené papričky jalapeňo naložené, a dával hlavu dohromady... Vyštrachal recept na omáčku, který říká, že potřebuju dvě rajčata, 2 papričky chipotle (nebo i víc, když chceme mít omáčku dost ostrou) a 125 ml vody.
Rajčata v troubě upečeme,  čekáme až začne slupka černat a popraská, pak se oloupeme (jde to samo, svléknou se natošup), dáme do mixéru, přidáme vodu a rozmixujeme. Pokud se zdá omáčka řídká, můžeme povařit – prostě vodu z omáčky tepelně vyždímat. A je to.
To bych nebyl já, abych se neodvážil ještě něco vymýšlet.
Tak jsem vzal tři velká rajčata, ty zelené papričky nakrájné na kolečka, asi čtyři kolečka, a přidal ještě naložené chilli papričky. Spustil mixer a majda je za chvíli na světě.
Nějak mi nedošlo, že budu muset nejspíš volat hasiče, jak mi huba hořela.
No, tak buďte opatrní v tom míchání pálivosti.
Recept na steak jsem si mírně upravil a to se mi taky málem vymklo z rukou. Tak, když pojedete podle receptu v letním dvojčísle Praktické ženy, dopadne to dobře. Já tu, až letní dvojčíslo vyjde, přidám ještě pár rad, co nemáte dělat a proč je dobré postupovat podle recept. Dřív byste přišli o moment možnosti výběru z receptů a zkoušeli byste to hned. Já své čtenáře znám. Tak ještě chvíli strpení, dočkáte se. Omáčku si můžete vyzkoušet hned...
A je dost variant, co si do ní přidat.

Steak se slaninou, grilocaným rajčetem a opečenými brambůrkami. A omáčkou...

To je moje omáčka... Ale můžete si vymslet svou vlastní, nebo udělat tu správnou.

Dvorky ožívají

Leckde už se uchytila akce, která otevírá dvorky starých domů. Letité a pověstné jsou snahy ukazovat dvorky malostranské, to je fakt delší historie, tuším, že už jsme také lákali na něco podobného v Chebu, včera to byl Žižkov. Stihnul jsem akorát dvorek, který mám přímo pod nosem.
Byl zasvěcen starým knížkám, takže kdo šel kolem, mohl si v antikvariátu pod širým nebem vybrat... Dobrá snaha dát lidem v okolí možnost se potkávat.

Dvorek zasvěcený starým knížkám.

Hravost nás baví

Pokud sledujete Praktickou ženu delší čas, může se vám zdá, že se některé věci vracejí a mají jinou podobu. Tak jako doma dáváme starým věcem nový kabát, tak to děláme i my.
Ostatně některé předměty si doslova říkají o několik zpsobů využití. Tak jsme tentokrát recyklovali už recyklované. Místo sedáku ze špulky na elektrické vodiče se stal chytrou proměnou veselý a praktický kredenc do zahradní kuchyně. A jak znám redakci, zase ještě máme v rukávu co se špulkou uděláme. Ale nechceme vás špulkou převálcovat, takže nečekejte, že bude figurovat v každém čísle...

Špulka dostala jiný program...

Nové položky, které doporučuji

Už jste si zvykli a zvykly, že se na našem webu objevují návody a někdy i celé časopisy ke stažení. Stojí za to si nabídkou prohlédnout...

Je tu nově vyšívaná deka pro mimino jako kalendář, kolegům z Fajn života jsme jejich speciál Šikovná bylinkářka posunuli blíž ke čtenářům, kteří nemohou speciál najít na stáncích, a je tu oblíbená Opička Uma, elektronický speciál, který baví děti i jejich mámy.

Nepropadejte panice

Je pátek, třináctého, ještě má být úplněk, děsí vás to? Nepropadejte panice! Vypadá to na docela pěkný pátek.
Když se vám při pletení zamotá vlna, píchnete se při vyšívání do prstu nebo vám právě spadne decoupage vyzdobená váza, sáhněte raději po knize. Zkuste třeba tuhle. Už loni jsem ji doporučoval jako báječné letní čtení. Rok se s rokem schází... Tak si to užijte i dneska.

S touhle knížkou se třeba taky líp vyrovnáte s tím, jak s váma jednají v restauraci a pochopíte, co všechno se může dít v zákulisí.

Lítý boj

Svádím zase lítý boj se žehličkou. Jestli je žehlení pro někoho relax, tak to rozhodně nejsem já. Ale jinak to nejde...
Přece nebudu děsit redakci a novou publisherku historkou o tom, že jsem cestou do práce potkal tornádo. I když, kdoví jak budu vypadat až vystoupím z metra...

No, děsivá barva. Tak košile je ve skutečnosti černá...

Tato událost nastala

Odpočítávání, kdy vyjde nové číslo Praktické ženy se zastavilo na sdělení: Tato událost nastala. Je to tak. Čtvrtek je naším dnem, kdy se ukazujeme světu.
Třeba vás překvapí, že existuje prostorové vyšívání. Třeba taky ne, protože naše čtenářky jsou dost dobře v obraze...

3D

Nová Praktická žena vyráží za čtenářkami

To je ona. Nová Praktická žena. Na titulku jsme měli hned dva kandidáty a jak se to tvořilo, jednoznačně vyhrály ryby.

Ve čtvrtek už na stáncích.

Líbí?

Vaříme (ale ne z vody)

Párkrát jsou tu už tady propíchnul, že si redakce rozdělí recepty a doma každý vaří a ověřuje, zda to, co předkládáme čtenářů ucřit jde a také jako to chutná.
Někdy si musíme nějakou surovinu (spíš doplňkovou) nahradit, jindyse to nevyvede, protože jsme něco zvorali (to teda mluvím jenom za sebe), ale bezpečně víme, že si naše recepty může připravit každý a každý to taky zvládne.
Tuhle věc zmánete fakt na jedničku:
Vepřové zámotky se sýrem
Tak, a recept najdete v Praktické ženě, kterou už mají předplatitelky doma a platitelky si ji mohou koupit zítra na stáncích.
Dobré pochutnání, příjemné tvoření s Praktickou ženou :-)

Fakt dobré jídlo! Ověřeno šéfredaktorem :-)

Nic moc zpráva

Tak je to s těmi moderními baráky trápení. Já v kanceláři větrám, větrák naplno, otevřené dveře a peču se jako bábovka. Jen čekám, že do mě někdo přijde píchnout špejlí, jestli už jsem hotovej.
A v kanceláři naproti je zima, že holky uvažují nasadit svetříky. Jenom Zuzka si hoví. Bára s Táňou (holky z Chuti a stylu) jektají zubama. A Lenka ve své kanceláři dokonce mrzne. Čeká každou chvíli omrzliny na nohou.
Nic moc zpráva je, že zítra má být ještě stejně.
Dobrá zpráva je, že se mi doma vzpamatoval brambořík. Žádná sláva, ale je to krása.
Nestěžuju si, vím, že se taky pečete.

ALBERT JEDE (NAROZENINY)

Je to zlatíčko, a provází mě každý měsíc v editorialu. Je to vlastně další člen redakce. Albert si užívá každý den. Než vyrazím do redakce, vyrážím s ním.

Každé ráno stejnou trasou, už to zná – ráno zahne napravo, aby se potkal s Meg (ta je na videu v roli té strší a rozumné), Britney (tak ji uvidíte) a Kačenkou, které trvalo než ho akceptovala a už jí nevadí. Odpoledne pak neomylně zahne vlevo  jdeme k Žižkovi. Je to zvláštní, ale Albert se nesplete kam jdeme... Teď má tři roky, uže je skoro dospělej. A já jenom čekám, že už dostane rozum. Ale on ho má, jenom ne ten, který čekám – je to pořád takový tvrdohlavec, takže ten, kdo je na vodítku jsem vlastně já :-) Tak jo, užíváme si to oba.

To byl týden

Vždycky, když pošleme nové číslo do tiskárny, přichází na chvíli takový divný stav prázdnoty. Místo napětí a ostražitosti. Pak se zase nastartujeme a jedeme dál.
V pondělí mě asistentka Simona doslova vykopala k očaři, protože mě přepadlo ječné zrno a vypadal jsem už jako krtek. Sami o budete znát. Moc dobře se mi nekoukalo normálně, natož do počítače, kdy jsem doťukával posladní úpravy fejetonu. Doktorka zasáhla jehlou, už to prý bylo na hraně a mastičkou, do ruky mi vrazila pár letáků, abych si vybral kapky do očí. Mast na recept jsem dostal hned, kapky mi lékárnice dala úplně jiné. Od té doby se mažu a kapu. Simona je spokojená, že už nevypadám jako krtek.
Takže nová Praktická žena odešla do tiskárny a já už se zase vracím do normálu.

Na tomhle obrázku to nevypadá tak děsivě, posterizace smazala co mohla... Taky vás tady nechci děsit, takže proto tahle malá úprava fotky. Ale jak koukám, moc vesele zase ještě nevypadám :–)