Jak mě Jana zachránila

Včerejší ráno nebylo nic moc. Teda bylo dost hnusně. Taky jsme se s Albertem vrátili mokřejší než obvykle – teda dost.
Alberta jsem dal do pořádku pod sprchou, on už to umí a když je v příšerném stavu, hned zamíří ke sprše. Pak jsem zaznamenal, že jak mi usychá bunda, objevují se na ní bílé skvrny. Říkám si, proč by měla být bunda od šamponu, kterým čistím Alberta? Setřel jsem ty skvrny a vyrazil do redakce. A dojel ve stavu, který mohl znamenat jenom jediné – celou noc jsem spal někde pod mostem nebo se válel po chodnících jako to miluje Albert. Tohle je ukázka:

A to bylo všude!

Kolegyně Jana zhodnotila situaci a poradila: "To vypereš, jestli se ta bunda dá prát." Zatímco jsem uvažoval, že zajdu do čistírny, že to bude nějak souviset s impregnací, Jana měla hned jasno. "Tohle se mi taky jednou stalo, když jsem dala věci do čistírny."

Aha, čistírnu škrtám.

Tak se jako špinavec vracím domů s nadějí, že pomůže pračka.

A dneska ráno jsem vyšel s Albertem na procházku jako bych tu bundu koupil včera. Čistá, voňavá. Fotku už jsem nedělal. Co taky na ní můžete vidět, když na bundě už nic není vidět.