Za pár dní už věděla o Pavlova nejspíš všechno, Berani to mají v povaze. Upekla základ a domlouváme se, že obstarám smetanu ke šlehání a jahody. Smetana nebyl problém, ale jahody jako by naráz zmizely. Až kousek před redakcí jsme na ně narazily. Byly voňavé jako jahody, dobré jako jahody. prostě jahody.
Zuzana vytáhla z košíku šlehač a zatímco jsem hledal v tabulkách nějaký důležitý údaj, musí být důležitý, když tabulky jsou taky důležité, spustila stroj.
Za chvíli už jsme mlsali.
Příjemné rozptýlení.
Ale ono to bylo nejen dobré, ale zároveň potvrzením, že se nám naše plány povedou... O tom ale zatím mlčím. Snad mi to prominete, že nevykecám hnedka všechno.
Už jsme v redakci ochutnávali hořčice, jogurty, marmelády, ale Pavlova ještě nikdy... |
Žádné komentáře:
Okomentovat
Díky za reakci :-)