Včera jsem dorazil do redakce a překvapeně zíral na prázdnou židli Pavlíny, která to z nás má do práce nejdál a tak tam bývá úplně první.
Pak jsem nahlédnul do místnosti, kde sídlí archiv a taky šéfredaktor a u jednacího stolku už sedí Pavlína s Kateřinou a o něčem vášnivě debatují.
"Copak, že by převrat?" ptám se.
"Chystáme Umu," vysvětlují holky.
Padla mi čelist. Ještě v pondělí se mazlily s třetím číslem a v úterý už vyšla Uma v elektronických trafikách, holky se otřepaly a nasadily zběsilé tempo. Ono se to jinak nedá zvládnout, když máme na triku souběžně hned několik projektů.
Tak si Pavlína s Kačenkou malovaly do plachty co kde bude v Umě, a jak asi bude velký klokan (je to časopis pro děti a příště se Uma podívá do Austrálie). Jejich plány, papíry a skicy se mísily na stole s mými papíry. Všichni jsme si na to zvykli...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Díky za reakci :-)