Ale nejen to. Abych nevyzrazoval zatím víc, protože pak byste se neměly na co těšit a být překvapené, přiznám jenom to, že jsem si pořídil zahradnický drát a vyvazovací drátek, vyhrabal z domácího nářadí kleště, které přeštípnou drát a motal cosi jako vánoční stromek.
Zuzana tomu nápadu naprosto nevěřila, a že se z mého počínání něco vyklube, tak to byly poznámky na hranici skepse. No, ono to vypadalo šíleně a nakonec hrozilo, že se do drátů zamotám a budou mě z toho muset holky vysekat těmi kleštěmi.
Nejdřív to vypadalo na ptačí klec, takže padaly úvahy, že by v tom mohl zahnízdit nějaký papírový pták, pak Pavlína vymyslela, že by tam šoupla chameleona, ne toho živého. Taky nějakého "jako".
Skepse všechny začala opouštět, když se z toho vyklubalo cosi, co jsem připodobnil věží Kominterny (no jo, pamatuju si to ze školy, ale neměl jsem na mysli vytvářet něco takového - pokud netušíte, co si pamatujeu, najděte si to na http://cs.wikipedia.org/wiki/Věž_třet%C3%AD_internacionály - jakási konstruktivistická babylonská věž :-)) ) a pak to přerůstalo do blobu a drze jsem poznamenal, že pan Kaplický by mohl mít ze mě radost. Oblé tvary Zuzka brutálně posunula zpátky k tvaru stromečku, což jsem měl v úmyslu taky.
Tereza už si začala dělat jiný úsudek o té motanici, že to nakonec nevypadá tak špatně.
Díky Terezo!
No, vypadalo to, že se šéfredaktor ztrapní.
Ještě chvíli a prsknu s tím do popelnice s tříděným obsahem!
A pak se karty obrátily.
Pomalu.
Poooooomaaaaaaaaluuuuuuuuuuuu.
Ale jistě!
Zuzanu taky zaujal ten objekt, který vznikal (poprvé v životě jsem motal něco takového) a začala (poprvé v životě) tvořit z drátu spirály, které byl zpočátku děsivě hranaté a pak se postupně klubaly další už kulatější.
První modrá koulička pověšená na tu změť drátů rozhodla a já začal sklízet jisté uznání.
Jako na výstavě, kdy nevíte, co si máte myslet o obrazu, prásknete to oblíbené zachraňující klišé - "Je to zajímavé!"
Poho, to se dá unést!
No, uvidíte samy, jak to dopadlo (pokud výsledek pustím do tisku). Dráteníkem nebudu, ale byla to další zkušenost, jak se asi cítí naše čtenářky, když se pouštějí do něčeho nového a na neznámou půdu... Rozhodně jiná než luštění v tabulkách, grafech a jiných šéfredaktorských libůstkách :-) Ale já si to užíval. O to při tvoření přece taky jde...
A zase myslím, že to nedopadlo tak příšerně na první pokus...
Takový stromek bych třeba o Vánocích někam šikovně umístil, aby dělal atmosféru (a byl trochu vidět). Myslím, že výsledek tu očekávanou atmosféru by taky mohl domalovat... Že by mohl sklidit i 15 sekund své slávy (já klidně zůstanu v pozadí).
Uvidíme :-)
 |
| Soustředění a skoro taky start... |
 |
| Fáze mezi klecí a stromkem... |
 |
| Tohle přece bude stromek... No musí! |
 |
| Jo, už to dokončím... Uříznu si ostudu? |
Žádné komentáře:
Okomentovat
Díky za reakci :-)