Albert jel k babičce a malé shrnutí a taky půjdem spolu do Betléma, dudlajdá...

Už dlouho jsi tam nebyl, řekli mi přátelé, když jsem se zmínil o blogu. A je to fakt hustá pravda. Tak jsem tenhle pátek Holkám v akci na facebooku sdělil:

V pátek jsme odpravili dvojčíslo Praženy do tiskárny, ve středu odešel další cvalík - dvojčíslo Chutě a stylu a v pondělí jsme udělali generální plán na září Praženy, dneska jsme dali do kupy září a říjen Chuti a stylu. A prchám do Hlinska, kde si Albert popovídá se svojí babičkou, teda ona mu dá rychtu, protože babička má rozum a Albert ho teprve dostává a každá lekce dobrá. Takže vypínám sítě, mozek, budu relaxovat.
Vyrazili jsme do Hlinska za přáteli, za babičkou, za klidem a pohodou a za Betlémem, roubenými staveními uprostřed města, samozřejmě chráněnými - tohle se zase tak často nevidí a je dobré to vidět.
Začalo to vesele, protože informační zádrhel málem znamenal, že nemáme, kde relaxovat, zabukovaný pokoj byl obsazený, ale všechno dopadlo dobře a skvěle, takže jsme předali Alberta do péče babičky a jali se relaxovat. Ne, že by zase ten chlapík potřeboval hlídat hodinu co hodinu, ale ta lekce od babičky Elišky musela přijít.

Alberta vyprovází babička Eliška na nádraží... Začínám trochu moc od konce :-) Albert se žene dopředu, Eliška se obezřetně rozhlíží. Jsou přece na přechodu, že jo?!

V tomle penzionu v Betlému, který se jmenuje Betlém jsme byli několikrát, teď je na prodej. Škoda, že mám jenom kasičku a ne kasu :-))

Azyl jsme našili v ubytovacím hostinci svatý Hubert s vtipným a velice dobrým kuchařem Tomášem. Umí skvělý hemenex, ale nejen ten. Takže, když jsme si pochutnali na kančí na šípkové omáčce a zmíněném ranním hemenexu, dohodil nám k obědu jehněčí s česnekem a tymiánem. Nevěděli jsme, co nás čeká...

Kančí a šípková se šesti. Jako ve Slavnostech sněženek... No, fotka nic moc, ale večeře úžasná!

Jehněčí s česnekem a tymiánem a novými bramborami a bramborovými knedlíčky a špenátem a zelím... Na jídelníčku knedlíčky nebyly... "Udělal jsem vám i ty knedlíčky, pochutnáte si," prohodil kuchař, když si šel zkontrolovat, jestli nám opravdicky chutná. Pochutnáníčko! Slibované předčilo očekávání. 

Po takovém obědě se nabízí za krásného dne příjemná procházka, že jo. Tak jsem si zase obešel celý Betlém, i kus Hlinska. Moc příjemné město. S unikátem uprostřed:

Tenhle domek, kde teď sídlí umělecká škola, znáte už mého blogu - na něm jsem demostroval, jak rychle se dokázalo změnit počasí. Ale teď je léto, takže sněžení nepřipadalo v úvahu. Přibylo pódium, protože v Hlinsku to žije...

Ošidil jsem vás, milí čtenáři blogu, o jednu fajnovost. Věnuju jí příští příspěvek, teď už mažeme s Albertem na klasickou ranní procházku (dovolil mi zpoždění) a pak šup do redakce.
Přeji nádherný den.
A těšte se :-)