S čistým stolem do nového roku

Zuzana už se na to nemohla dívat, a tak mi začala pořádat věci v kanceláři. No, bylo to potřeba, ale nějak jsem se nemohl odhodlat. Navíc by razantní úklid mohl někoho vyděsit, že snad končím...
Vzdal jsem slabý odpor a radši šel po svých, někam mimo kancelář, abych neviděl, jak se kupí věci na vyhození.
Při každém návratu jsem mírně či silněji zaúpěl, jestli to mám o své dovolené tak nějak zapotřebí.
"Aby se tu mohlo uklidit, musí se napřed poklidit!" O téhle Zuzčině větě se mi bude asi zdát.

Zuzana třídí. Co do archivu, co do odpadu. A má jasno. Skoro všechno vyhodit!

To na stole za kytkou čeká na moji ruku, ubránil jsem si prostor, tedy aspoň malou část. Obvykle se mi na stole kupí věci, které považuji v daný měsíc za nezbytné, abych mohl jen sáhnout, když potřebuji. 

Tak jsem uhájil pár věcí. Třeba drátěný stromeček, jo, ten můj vlastnoručně ukroucený. "Už ho nepotřebuješ," snažila se mi Zuzana domluvit. "Ale chci ho tu mít!" "Ale..." "Ale!" Stromek zůstal. Až to doklidím, uvidíte. A do nového roku vyrazím s čistým stolem. To jsem zvědavý, jak dlouho mi to vydrží. Ale protože to není předsevzetí, mohlo by to klapnout na dlouho :-))

Jana s Pavlínou jenom nevěřícně kroutí hlavama. Už trochu odvykly :-))