KOLIK ČASU ZBÝVÁ DO PŘÍŠTÍ PRAKTICKÉ ŽENY


pátek 28. února 2014

Vyrážíme na masopust

Albert už tuší, že zase pojedeme vlakem, a tak si vyhlíží na procházce ten pravý. Zase pojede za babičkou! Moc se na ni těší.
Tenhle vlak ovšem tak daleko nejezdí, říkám Albertovi, ale směr je správný. A dneska sbalíme a jedeme.

Nejraši by Albert už vyrazil. Nevím, co se mu motá v hlavě, ale jakmile se zmíním o cestě k jeho babičce, tak mu svítí oči a začne řádit se všemi hračkami.

čtvrtek 27. února 2014

Cesta je volná, zima fuč

O zimě, té letošní, se už mluví, že vůbec nebude a nebyla. Tak tichá vzpomínka na to, ce se dělá nebo nedělá v pražských parcích, když zima je.


Žádná panika, jenom otázky a málo času

Tahle redakce mě baví. Pořád něco vymýšlíme. I když zjistíme, že jsme jaksi nedopatřením na něco zapomněli a v návalu jiné práce zcela uniklo, co budeme mít v novém čísle za malou krokovku na straně osm, nikdo nepropadá panice, že už je na to strašně málo času a začnou padat nápady.
Taková superrychlá porada.
Co obavená vajíčka?
Trochu nuda, to přece už jsme probírali stokrát a každý to umí.
Co třeba barvení náhradními barvami.
To už přece Pavlína dělala loni na dvoustranu, čtenářky by nás měly za blázny.
Co třeba...?
Ne, to nestihneme!
A co třeba...?
A takhle to jede v rychlém sledu.
Kouknu se na Pavlínu, jak si nese žirafu.
"Ne, tu nedám!" brání se. "Tu mám do příštího čísla!"
Jana už píše mail autorce.
Zuzana navrhuje, že bych měl přes víkend vytvořit vejce nohama. Odmítám, jedu přece na masopust. "No, tak budeš muset nafotit krokovku jak se holíš!"
No, to by teda čtenářky hnaly šéfredaktora potěhem!
A už se něco klube v hlavě, uvidíme, co na straně osm nakonec bude.

Pavlína si radši žirafu odnáší domů, prý budeme koukat co s ní vyvede, ale až v příštím čísle...

středa 26. února 2014

Opička Uma má vlastní poštu

Když jsme připravovali nový časopis pro děti Opičku Umu, bylo nám hned jasné, že musí mít i svoji poštu. Co by to bylo za časopis, kdyby ji neměl, že jo?!
A tak chodí pošta i Umě. A sotva vyšla minulé úterý Uma už potřetí, tohle úterý nám napsala Eva Krausová krásný dopis. Musím citovat celý, jinak to nejde:

Dobrý den, nejprve chci poděkovat za skvělý časopis plný krásných nápadů. Dnes jsme na výtvarném kroužku vyráběli s dětmi pohyblivá zvířátka a dinosaura v malém provedení podle vašich návodů. Nejprve nám pohyblivá zvířátka nedržela. Patentky nám pořád vyskakovaly, ale pak jsme vzali děrovačku a šlo to super. Moc děkujeme za skvělé nápady a posíláme foto našich dílek.
S pozdravem Eva Krausová

Malí tvůrci se svými úlovky v malém provedení. Když Uma viděla opici, zavrtěla trochu hlavou, ale pak se zasmála: To jsem skoro celá já!

Menší provedení podle Opičky Umy. Dobře si s tím děti poradily, že jo?!

úterý 25. února 2014

Zítra je to definitivní

Zítra už jde další číslo Chutě a stylu do tiskárny. Hádejte co chybí...
Jo jasně, editorial šéfredaktora.
Nemám rád takové ty řeči, které suplují obsah.
Říkat kde co najdete, když si můžete všechno najít v obsahu nebo po rychlém prolisování časopisu. Tím si to komplikuju. Hledám nějakou myšlenku. Editorial šéfredaktora by měl všechny nalákat ke čtení dál, tím, co se právě při vzniku časopisu má v hlavě... Jenom to chce myšlenku. Někdy čeká za rohem a chechtá se, že ji neuchopíte. Tak na just uchopíte jinou. Myslím, že šéfredaktor  má něco podotknout, aby vás navnadil. Snad se mi to daří. Doufám.
Každopádně musím zítra editorial dokončit nebo napsat nový, odpoledne už jdeme do tiskárny. A pak spadne klec.

pondělí 24. února 2014

Pleteme rukama: 253 444

Tak to je aktuální počet shlédnutí našeho videa o pletení jenom rukama. 253 444!
Pavlína dokázala neskutečné: je vítězkou videí, které jsme natočili pro Praktickou ženu. Myslím, že je to dobré video. Navíc srozumitelné i pro cizince, byť se návod odehrává v češtině. Dík za komentáře!

Co potřebujete a nepotřebujete v kuchyni

Anthony Bourdaun napsal knížku Důvěrnosti z kuchyně s podtitulem Pikantní dobrodružství šéfkuchaře. Tam jsem našel tohle ponaučení, co jako potřebuju a co nepotřebuju v kuchyni.
Především potřujete ořádný kuchyňský nůž, píše Anthony. A všechny ty ostatní by mi vyházel z kuchyně jako nepotřebné harampádí, třeba i nůř s vroubkovabým ostřím, kterým krájím chleba. Stačí mi prý JEDEN kvalitní kuchyňský nůž. Akorát tak do ruky...
A stačí pár odstavců, aby ze své výhrůžky uklízením zásuvek v kuchyních vycouvával. Bere na milost nůž na zeleninu, i ten vroubkovaný, vykosťovací nůž... Takže naše nože v našich kuchyních jsou v bezpečí. Anthony jenom žertuje. Tak knížka je žertovná i poučná, baví mě.

Moje nože mohou zůstat v klidu!

Velikonoce skončily, i když ještě ani nezačaly

Naše hledání nové autorky má za sebou další kolo. Dneska jsem přidal do galerie posledních 15 fotek, které přišly přes noc a šmytec.
Téma Velikonoce je uzavřeno. Teď budeme vybírat, která  autorek nejlépe vystihla zadání a případně překvapila volbou techniky. Napětí vrcholí.
Dík všem za účast, brzo bude jasné, koho tentokrát oslovíme a dostane prostor, celé dvě stránky, v Praktické ženě.

neděle 23. února 2014

Zamilovaný cheesecake

Musím být spravedlivý

Jo, musím být. A věnovat stejnou pozornost obou hlavním časopisům.
Zak tedy, nové video Chutě a stylu mi dělá radost. Tak hned další vzkaz je Zamilovaný cheesecake :-)


Zamilovaný cheesecake

Víte, co budu dělat zítra?

Malé nahlédnutí, pokud vás to zajímá :-)
Začnu venčením Alberta a doufám, že to bude později než v sobotu, kdy jsme vyrazili na obvyklou trasu už po šesté ráno. Skoro tma...
Pošlu poslední fotky z našeho konkurzu na novou autorku na náš web.
Dopíšu editorial do Chutě a stylu, protože v úterý už musí časopis odejít do tiskárny. Text už mám v hlavě, ale zítřek ještě všechno může změnit.
Pokusím se dopsat pár stránek do Praktické ženy, ale tam mám ještě pár dnů čas, tak uvidíme.
Přečtu všechno, co stačily napsat Jana s Pavlínou minulý týden.
probereme s redakcí, kdo je vítězem konkurzu na novou autorku. Zas to bude takové vášnivé dohadování.
Projdu se po prvním patře, kde sídlí naše obchodní oddělení a zase budu prudit, že by bylo dobré získat nějakou reklamu (udržuje to časopis v kondici). Zajdu za šéfem obchodu a dohodnu pár věcí.
Zajdu na oběd, ale co si dám (jako obvykle) neprozradím.
Nemám porady, takže mám chvíli na doladění Šikovné kuchařky, srovnání úkolů, které obě redakce čekají.
Projdu se po druhém patře, pár věcí mě zajímá na výrobním oddělení, něco v marketingu, taky přepadnu ředitelku s prosbou o pomoc, pak zas podepíšu pár věcí u asistentek  všech časopisů (Praktická žena, Chuť a styl, Šikovná máma, Šikovná kuchařka, Opička – Uma honoráře a faktury).
Vrátím se do třetího patra, kde sídlí obě redakce...
Učtu další stránky...
Mezitím zvednu stovku telefonů, a stovku nezvednu. Vyřídím desítku mailů, některé smažu, protože se míjejí informační hodnotou (jo, chodí mi i ty debilní "nigerijské dopisy" s žádostí, abych někam poslal všechny osobní informace ve vidině milionového podílu někde, nebo snad i dědictví).
To bude hezký den, když zase bude svítit skuníčko.


Co mě baví na Opičce Umě

Když jsme před rokem mluvili v redakci o tom, že bychom se mohli a měli pustit do speciálního dětského časopisu, vypadalo to dost jako utopie.
Taky, že jo. Pak jsme začali mít jiné starosti a jinou práci a Opička šla stranou. Plán, že na jaře už bude hotový časopis skutečně utopie byla.  A startovat nový projekt v létě, každý vám řekne, že je to výstřel do prázdna, nesmysl a tak podobně. I já. Ale po prázdninách, to už je jiná. Tak vznikla první Opička Uma a bylo jasné, že Pavlína jako šéf projektu byla dobrá volba. Postavila si svůj malý tým,  oslovila autorky... Uma už se stala průvodkyní dětských stránek v Praktické ženě, pak dostala podobu hračku, už jsem o tom psal, a nakonec se objevila na veřejnosti jako elektronický časopis. Docela potichu a nenápadně, na můj vkus i představy. Pak vyšla Uma ještě před Vánocemi a teď v únoru. Už se zabydluje u čtenářů, už máme první ohlasy a reakce. Už chystáme dubnovou.
Co mě na Umě baví? Je to skutečně časopis, ze kterého je patrná radost z tvoření a podoba, která děti baví a učitelkám mateřských škol i rodičům nabízí inspiraci, dává nápady a dětem radost. A je nafukovací. Je totiž jedno, kolik nápadů se v kterém čísle sejde, najdou uplatnění. Tak zatímco první číslo mělo stran šedesát, další už osmdesát... Za stejnou cenu. Dokonce může být v téhle podobě i lichý počet stránek... Elektronická verze nás prostě neomezuje. Začali jsme ji s myšlenkou, že si časopis mohou číst děti i rodiče na počítači, ale také, že si mohou vytisknout stránky s omalovánkami třeba desetkrát a malovat a malovat... Že, když se vám náhodou nějaká vytištěná stránka ztratí, můžete ji mít a chvíli zase zpátky. Že si nebudete tisknout nejspíš celý časopis, ale výběr toho, co potřebujete. Že třeba v mateřské školce z jediného časopisu vytisknout dvacet stránek omalovánek, bludiště a pořád za stejnou cenu. Jistě, chce to mít počítač a možnost tisknout, ale to už dneska je docela dostupné. Nezůstane vám v ruce pomalovaný a vyluštěný či rozstříhaný časopis. Pořád se můžete vrátit a mít stránky nedotčené.






sobota 22. února 2014

Albertovy nové hračky

Albert dostal nové hračky. Poté, co rozkousal svítící pištící balonek (až šlo o život, protože se mu vešel nezi horní a dolní zuby a on drtil a drtil, až vydrtil baterky – to mi zatrnulo), dostal bezpečnější verzi hračky.
Lítal se všema čtyřma a nejraději by je měl všechny v hubě. Podaří se mu ale držet jen dva. Je z toho trochu na nervy. Jednou mi ukáže...

Modré jsou trochu nuda, ale oranžové, ta jsou skvělé. Při ranní procházce si podobný občas půjčuje od kamarádky Meg v parku...

Rekapitulace včerejška a šéfredaktor málem bez židle

Včera jsem dorazil do redakce a překvapeně zíral na prázdnou židli Pavlíny, která to z nás má do práce nejdál a tak tam bývá úplně první.
Pak jsem nahlédnul do místnosti, kde sídlí archiv a taky šéfredaktor a u jednacího stolku už sedí Pavlína s Kateřinou a o něčem vášnivě debatují.
"Copak, že by převrat?" ptám se.
"Chystáme Umu," vysvětlují holky.
Padla mi čelist. Ještě v pondělí se mazlily s třetím číslem a v úterý už vyšla Uma v elektronických trafikách, holky se otřepaly a nasadily zběsilé tempo. Ono se to jinak nedá zvládnout, když máme na triku souběžně hned několik projektů.
Tak si Pavlína s Kačenkou malovaly do plachty co kde bude v Umě, a jak asi bude velký klokan (je to časopis pro děti a příště se Uma podívá do Austrálie). Jejich plány, papíry a skicy se mísily na stole s mými papíry. Všichni jsme si na to zvykli...

Takový malý Babylon na jednacím stolku u šéfredaktora. Spodní vrstva papírů patří Praktické ženě, další vrstva pak Chuti a stylu, protože jsme tenhle týden dokončovali právě Chuť, aby mohla do tiskárny, navrchu sice vyčuhuje poslední Praktická žena, ale už ji překrývá vrstva Umy.

Tu a tam se stane, že se naše čtenářky dostanou do technické pasti, když se chtějí stáhnout některý z návodů. Stačí se ukliknout, upsat a je to. Taky to znám.
Tak tu máme malou nápovědu, co udělat a jak.


A kde jinde všechny naše návody najdete než na stránce odkud jste se dostali na blog šéfredaktora :–)
A pokud jste nějakým nedopatřením zabloudil (hodně pochybuju, ale stát se to může) a i když zcela bezpečně znáte naši adresu, nabídnu vám ještě kratší cestu k návodům: TUDY.

pátek 21. února 2014

PLETEME RUKAMA

Je to už 250 125...

Pleteme, tentokrát náramek


Březnová Praktická žena je na stáncích a s ní došlo zase na doprovodné video. Tentokrát Jana ukazuje, jak se dá jednoduše splést kožený náramek.

Kdy končí konkurz

Velikonoční téma našeho konkurzu na nové autorky už má pevné datum uzávěrky. A to je příští pondělí!
Tak pozor – 24. února ráno přidávám poslední fotky a pak už budeme v redakci vybírat z vašich fotek novou autorku.
Ještě máte pátek a celý víkend.

čtvrtek 20. února 2014

Dopis čtenářky k narozeninám

Dopisů psaných rukou už obecně chodí málo, tenhle od naší čtenářky Zdeňky Hrdličkové se nedá zkráceně citovat, tak si dovolím ukázat celý.



A ještě dvě pamětnické fotky:


Děkujeme za milý dárek prostřednictví krásné vzpomínky. Když jsem psal v editorialu, že Praktická žena letos slaví 65 let a začínala jako Příručka časopisu Žena a móda, tak tady máme důkaz...





Pletení rukama – naše nejúspěšnější video

Pletení rukama, návod na vytvoření šály ze zajímavé příze vede a stále stoupá jeho sledovanost. To nás těší. Kdo neviděl, může se podívat proč je tak úspěšné. Až dosud ho vidělo 249 243 diváků. Dík za přízeň.

VIDEO NAJDETE TADY, STAČÍ KLIKNOUT!

POZOR, konkurz na nové autorky už brzo uzavřeme

Tvoříte, fotíte, chcete se stát autorkou Praktické ženy? Tak to zkuste.

Kousnul jsem si do Story aneb Jak se čte Praktická žena

Začátkem týdne mi přistál v poště mail, který musí každého šéfredaktora potěšit. Praktickou ženu čte stále víc lidí.
Graf spolu s podobným sdělením o růstu čtenosti Story (jo, tam jsem působil tři roky, milá společnost). Když přede mne postavila ředitelka Agnieszka krabici s muffinami, byla to krabice se Story, na každém muffinu jedno písmeno názvu. Tak jsem sáhnul po písmenu, které děsí všechny školáky i novináře: Y.
Kousnul jsem si prostě do Story, taky trochu z nostalgie, snad mi to šéfredaktor promine :-)

Moje kořist.
A takhle si vedeme:
Pokud je fotka malá, tak ti vyvedení v růžové barvě jsme my, Praktická žena.
Tak nám, milé čtenářky, držte palce, ať se daří i dál.


Ještě jednou Uma, hračka pro mazlení

Když jsem si vymyslel  elektronický časopis pro předškoláky Opičku Umu, bylo mi jasné, že naši čtenáři prostě rádi plyšáky. Tak vznikl nápad na hračku.
Kam jinam sáhnout po autorce, než do našeho "fundusu" osvědčených profíků – a Vlasta Čížková, která vždycky říká: "Už po mně nechtějte žádné zvíře!" zase vyměkla, šla nakoupit materiál a pustila se do práce. Pár dnů byla nezvěstná, pak přinesla OPIČKU. Kouzelnou hračku. A tu si můžete s náma taky ušít, já si hraju s myšlenkou, že se do toho pustím a udělám nějakou "trhlou" variantu. Máme návod, popis práce a všechno najdete na webu Praktické ženy www.praktickazena.cz v sekci Kreativní publikace - PDF ke stažení.


Přímá cesta k návodu, stačí kliknout!

Co má Uma

Elektronický časopis Opička Uma začal vycházet loni na podzim. Teď nabízíme malým čtenářům a jejich mámám třetí číslo.
Co má tahle třetí Uma? Omalovánky, skládačky, tvoření z papíru (to si můžete udělat doma pořádného dinosaura), luštění, karty pejsků, pohádku i povídání o tom jak funguje tělo nebo kde se vzalo prasátko... Prostě zase paletu nápadů a inspirace...




Nový rok s trylky

Tahle začal pro nás nový rok. Vesele, svěže a plnou parádou.
Některým čtenářkám už to čekání připadalo dlouhé, některé  pociťovaly absťák. No, po dvojčísle je vždycky měsíc pauza a někomu to může připadat dlouhé, to čekání. My v tom čase obvykle uklízíme nejen v hlavách, ale i fakticky. Taky jsem se pustil do uspořádání pracovního stolu, ale moc se mi to nepodařilo. Agenda dvou časopisů se občas na tom stole mísí v jeden, ale zatím se nám naštěstí nepodařilo stránky promíchat v časopisech :-)


Už jsme zase tady, Po měsíční přestávce  zimním dvojčísle. Březnová Praktická žena vždycky vychází v únoru...
A ještě jedno želízko v ohni. Únorová Chuť a styl vychází klasicky v únoru...
Oba časopisy si také můžete prohlížet a číst v elektronických trafikách na publero.com a floowie.com, ale ten třetí jenom v těchto elektronických trafikách. Opička Uma! Je to náš mazlíček a od samého počátku je to dítko skvělých parťaček Pavlíny a Kateřiny, které to všechno zvládají bravurně. Vždycky mi vlezou do kanceláře, sednou si ke kulatému stolu a něco si zaníceně povídají, někdy mám pocit, že šeptají ne proto, aby nerušily šéfredaktora u počítače, ale aby mi připravily překvapení. Pak předloží kus hotového časopisu a já koukám kolik toho vymyslely a udělaly a že Pavlína dokáže najít skvělé spolupracovnice, aby tenhle časopis pro předškoláky vypadal tak dobře jak vypadá. A přitom část čsopisu vzniká i o večerech a víkendech... Holky moje šikovný, tahle práce je prostě baví a na Opičce Umě je to vidět. Čtenářky už si k ní našly cestu.
A elektronický časopis pro předškoláky Opička Uma už je také ON.