KOLIK ČASU ZBÝVÁ DO PŘÍŠTÍ PRAKTICKÉ ŽENY


pátek 18. ledna 2013

Malá rekapitulace týdne

Je to taková svodka, možná to někoho zajímá...
Napsal jsem několik nočních mailů, protože některé věci si nechávám na vyřízení až v klidu domova (a to už v naší společnosti nikdo neprožívá tak jako když jsem s tím začínal). Absolvoval jsem poradu o dalších plánech redakce (strategické porady jak si vedeme, co by se mělo zlepšit, co podnikneme), které ještě nevyzradím, ale bude to potěšení pro čtenářky nejen u nás, ale i v zahraničí. Konečně! Absolvoval jsem několik bleskových redakčních porad jak bude vypadat velikonoční Praktická žena a padlo rozhodnutí o nejžhavějším kandidátovi na titul (co to bude fakt neprozradím, ale můžete se těšit). Fakt promiňte, tohle si každý šéfredaktor nechává pod pokličkou až do poslední chvíle. Přečetl jsem víc jak půlku celého příštího vydání, všechno, co stačily redaktorky napsat. Už víte, že jsem byl aktivním účastníkem "chemického" pokusu – flambování palačinek. To byl zážitek! Přidal jsem desítky fotek na web, které čtenářky poslaly do konkurzu – jednak to nemá kdo jiný čas dělat, jednak vím, co čtenářky posílají a kdyby náhodou byly mimo téma, tak se tam fotka nestane. Je to taková první kontrola. A taky jsem skoronapsal další fejeton, probíral s Holkama v akci (naše facebooková stránka) novou redaktorku a taky stačil uvítat. To bylo pikantní, protože Holky byly včera v pohotovosti na síti ještě před půlnocí, až jsem to vzdal výkřikem: "Holky, pojďme spát!" Není to všechno, ale nějak to stačí. Ale když už jsem u sítě, tak v týdnu kdy jsem už trochu nestíhal tenhle blog, tak se jsem měl docela zajímavé návštěvy. Malý důkaz:

Někdy je to víc, jindy míň, tenhle týden to bylo takhle, ale nikdy jsem si nedovedl představit, že o dění v redakci mají ve Státech taky zájem. Jo, máme prostě kamarádky všude :-) Tak dík za pozornost, s aktivitou se polepším :-))
Poznámka, kterou musím učinit: To všechno stíhám jenom proto, že mám za zády skvělý tým: Zuzku, Janu, Pavlínu a Pepu. S tímhle týmem dáváme dohromady taky březnovou Praktickou ženu a ještě speciál Šikovná máma – PLETENÍ.

Tak trochu něco jiného :-)

Tak jsme u kávy probírali se Zuzanou vaření a padla dost tvrdá věta: "Neděláš nic jiného než mleté!"
Vím, jak to myslela, taky přiznala, že na mě vyšlo zkoušení receptů, které měly hlavní téma mleté. Nakonec, nebylo to jenom mleté, které jsem tu popisoval :-) A mám v zásobě pár kousků, které jsem sem ani nechtěl dávat, aby to nevypadalo, že se pořád jenom cpu. Koho by to pak zajímalo, že jo?!
Ale tady je něco jiného než mleté:


Můžete si to vyzkoušet taky. Nejsem lakomý, jak jsem koupil, tak dávám dál... Důvody proč jsem se do toho pustil – potřeboval jsem využít krůtí prsa a nabízela se konzerva artyčoků.

Krůtí prsa s artyčoky

Krůtí prsa v zásobě (necelé půl kilo) a konzerva artyčoků na vyzkoušení, až přijde nápad, celý citron, bílé suché vínko (tak 3/8), bobkové listy (4), hladká mouka (stačí 1 lžíce), olivový olej (4 lžíce) a také sůl a pepř.

Artyčoky rozpůlíme a osmahneme na 3 lžících rozehřátého oleje. Půlku citronu nakrájíme na dílky (namastil jsem to tam i s kůrou) a přidáme k artyčokům, pak zalijeme vínem.  Přidáme bobkový list, osolíme, opepříme. Přiklopíme a dusíme tak 40 minut.

Krůtí prsa rozdělíme na plátky (tak 4 kousky), osolíme, opepříme a obalíme v mouce. Vymačkáme druhou půlku citronu (skoro – nechte si pár kapek na později).

Na zbylém oleji osmahneme po obou stranách maso, ke kterým jsme přidali bobkové listy. Stačí tak 3 minuty. Pak ještě přikápneme citronem.

A můžeme podávat.
Může být bez přílohy.
Recept jsem nevymyslel, je údajně ze Španělska. Jenom jsem si pomohl konzervou místo čerstvých artyčoků (to se pak musí odříznout dřevnatý stonek a špička, po rozpůlení vnitřek vyloupneme). 

Mě to chutnalo, jestli se do toho pustíte, tak přeju stejně příjemné chuťové zážitky.
I Tobě, Zuzko :-))))))))



středa 16. ledna 2013

Tápu nechápu

Tak jsem dneska zařadil na jídelníček čočku. A konečně si prohlédnul krabici a návod.
Já to teda nechápu, že na Slovensku jim všechno trvá asi dýl. Měl bych za to, že jsou to stejně bystří a schopní lidé jako u nás. Spoustu Slováků znám a nevykazují nějaké zpomalení. Tak proč musí namáčet čočku o půl hodiny dýl než já? Nebo má česká hodina jenom třicet minut?
Nevím.
Bod 2: Češi namáčí obsah 30 minut, Slováci 1 hodinu. Ale nějak nechápu proč...



úterý 15. ledna 2013

Palačinková mise

Už se chýlí příprava nového čísla do finále. Ještě pár dnů (no dvakrát pár, minimálně). Dneska dopoledne se Zuzana vydala na palačinkovou misi.
U toho jsem nemohl chybět.
Součástí bylo flambování a to ani jeden z nás sice zatím nezkoušel, ale když jde o hru s ohněm, je dobré u toho nebýt sám :-) No, jenomže palačinky zalité omáčkou se čtyřicetiprocentním likérem jsem nakonec mohl ochutnat sám. Z preventivních důvodů si Zuzana jenom přivoněla, takže tenhle recept sice najdete v nové Praktické ženě, ale ani vám nedoporučuju si takovou laskominu dělat před tím než usednete za volant. Nikdy nevíte... I když toho alkoholu je vlastně jenom stopička...
Role chutnávače byla honorována úžasným soustem palačinek v pomerančové omáčce.  
Naše flambování dopadlo dobře. Palačinky vzplály, nic děsuplného se nestalo. Dobrá zkouška. Posílen mohu vyrazit na redigování nového čísla.

pondělí 14. ledna 2013

Napadl sníh

Víme to, ale zprávy jsou toho plné a tak v Praze vím, že v Brně vyjely sypače. Uklidnil jsem se. Tolik nečekaný sníh v zimě je skutečně překvapením.
Tak jsme vyrazili s Albertem na nutnou procházku. Ten si sníh užívá a u každé hroudy si všímá jako by to byla kus nějaké dobroty.
A teď mám hádanku. Poznáte na fotce Alberta?

Ještě je vidět...

pátek 11. ledna 2013

Nastupuje Bára

Právě v tomhle okamžiku, kdy vyťukávám tyhle řádky je už rozjetá akce s Bárou. Po kočce Sisince a králíkovi Edovi poslední z protagonistů zvířecího focení.
Počasí na focení nic moc, když uvážíte, že fotíme březnovou fotku, ale mohlo být hůř, že jo?! Bára je jezevčice kolegyně Lucie z Vlasty. Před Vánocemi jsme se domluvili a Bára už má efektní obleček a není jí zima. Jak si něco takového pro svého čtyřnohého miláčka udělat, to se dozvíte už 14. února v Praktické ženě.

čtvrtek 10. ledna 2013

Už vím, proč tak vypadáš

Jo, tohle mi zaznělo v uších, když jsem zvednul telefon. "Už vím, proč tak vypadáš na těch fotkách s jídlem," ozvala se Zuzana. "Teď jsem se vyfotila a vypadám příííšerně!"
Jo, při ověřování receptů dojde i na fotku, důkaz, že nekecáme.
A taky dojde na situaci, kdy si muíste podržet foťák a ukázat jídlo, tvářit tak nějak ne jako blbec a zmáčknou spoušť.
Obvykle takových fotek vlastní rukou radši dělám pět nebo šest a z těch všech nepovedených vyberu jednu méně nepovedenější. Taky to nejsou žádné fotky na billboardy, ale maličká vizitka. Někdy je dokonce složitější se vyfotit než celé jídlo uvařit :-)
Tak až se budete v čísle 3 dívat na Zuzanu a její výtvor (mimochodem dobrý), fotil jsem to já. Zuzaně už docházely nějak síly, a blesk ze zrcadlovky na délku ruky nějak fakt nejde.  Zastavil jsem se u ní a vyfotil ji. jenom jsem si ještě nepřeložil to sdělení: vypadám příšerně – vypadáš příšerně. Ale nějak to přejdu, co?! Někdy vám lidi řeknou takový podobně divný věci. Ale zvláštní je, že si nikdo ze čtenářek nestěžoval. tak to zase nebe tak zlé :-)

Zase za hvězdu

Tak nějak se automaticky počítá s tím, že Albert, když přijde na psí focení, bude povolán do akce. Prý jsem na to kývnul i tentokrát, ale nějak si to nevybavuji.
Tak jsem ho v úterý vykoupal (už může po té své anabázi s operací) a ve středu jsme zašli na focení. připravujeme nové číslo.
Nejsou to dobré fotky, co ukazuju, protože pořád jsem ještě nešvihnul tím špatným foťákem o zeď (občas udělá i dobrou fotku). Ale takový je život, že jo?!
Tak to abych jako lákadlo na novou Praktickou ženu odpískal. Jenomže až uvidíte fotky profesionální fotografky Terezy, tak zjistíte jak to Albertovi sluší a jakou roli jsme mu tentokrát přisoudili. No, na vestíka má trochu divnou figuru, ale svým kouskem s polykáním broskvové pecky všechno oddálil. Ale neříkejte to před ním, on tyhle výtky špatně snáší :-)
Albert okukuje, co Pavlína všechno nakrámovala pro focení...
Můj Nikon nestíhá a tak jsou oba v pohybu rozmázlí... Pavlína je Albertova kamarádka. Jako mrně chodil do redakce a se všema se moc kamarádil. A nepřestalo ho to bavit. 

pondělí 7. ledna 2013

Zase budou Velikonoce

Taková překvapující zpráva. Zatímco čekám na balíček s vánočním cukrovím, protože pošťák před čtrnácti dny bezradně koukal na zavřené dveře domu a nepochopil na co jsou vedle dveří také ty ťuplíky, kterým říkáme zvonek, už v redakci chystáme Velikonoce.
Koho by to taky překvapilo, že přijdou :-)
Bude to takové to první přetahování Pavlíny s Janou co nachystáme, aby si čtenářky tyhle svátky vychutnaly. Tak jsem zvědavý :-)))

Všechno při starém

Včera jsme byli s Albertem zase u doktora. On se tam vyloženě těší.
Šli jsme na stehy a teď už je to zase ten rošťák, jen s malou jizvou na bříšku. Paráda! Zase už větří kočky a dává najevo, co si myslí o světě zvučným štěkotem. Objevil novou "kamarádku" na dvoře a jakmile se tam objeví, chce vyrazit dveře a pořádně si s ní pokecat. Znáte ale kočky, když mají pocit bezpečí, dělají takové ksichty a pejsky, že by se z toho jeden zbláznil. Nic nepomohlo, že jsem ho od mala v rámci multikulturní politiky seznamoval s kocourem sousedky. Málem to kamarádství klaplo, ale pak se v obou něco zlomilo a nezdá se, že další setkání zase neskončí zoufalým kočičím úprkem do bezpečí (skok na zábradlí je docela sofistikovaný únik) a Albertovým sípěním jak už na vodítku nataženém jako struna nemůže skoro dýchat.
Tak snad nepotkám na procházce nějakou pecku z broskve, kterou polkne. Hlídám, hlídám a doufám, že uhlídám.

neděle 6. ledna 2013

Uvařeno!

Zatím ještě neprozradím co jsem dneska kuchtil pro třetí číslo Praktické ženy tak docela, ale napovím.
Potřebujete listové saláty, mleté maso, červené hrozny a jablečný ocet. A ještě další ingredience a taky recept. Protože jinak to dáte dohromady těžko. Ten recept najdete v Praktické ženě. Už víte, že si každý z redakce vylosuje jídlo, které ověří doma. A tak můžeme odhalit, co se daří a jak se daří, čeho je třeba se vyvarovat... A máme jistotu, že když to chutnalo nám, jistě si taky pochutnáte :-) Na téhle baště zcela určitě!
Zalejete olejem a jablečným octem...
A moc si pochutnáte...

čtvrtek 3. ledna 2013

Že dlouho nepíšu o redakci

To se jenom zdá, i když je to taky tak trochu pravda. Útlum způsobilo několik faktorů.
Už jistě každého napadlo, že tím rozhodujícím byly Vánoce. Takže moji kolegové dostali šanci si vzít těch pár dnů dovolenou, kterou nějak nestíhali v roce. A protože šéf má být taky spravedlivý, nařídil jsem si taky pár dnů volna :-) No, trávil jsem ho jinak než byly představy, denní návštěvy s pacientem Albertem na veterinu jsem rozhodně neměl v plánu. Zachraňující doktor mu začal říkat Pecko a ten neposedný vestík se kolem něj točil jako kolem starého kamaráda. Jo, Albert ví, co je vděčnost (někdy).
Návrat do redakce byl spíše orientační, abych si zjistil co máme na triku, oprášil mozkové závity, a hned jsem spadl do porady díky které jsem o dnešní poradu přišel. Povídali jsme si o číslech (to já moc miluju jako všelijaké tabulky), dal jsem pít ibiškovi, který byl po dietě trochu unavený a vyrazil zařizovat misi Praktické ženy do Německa. Budem se rozhlížet po trendech, nápadech, materiálech. I redaktorky potřebují inspiraci, aby pak mohly čtenářkám nabízet svěží, nové, neotřené. Tým Praktické ženy ještě doma mudroval nad březnovým číslem, které vyjde v únoru. Dneska už to zase rozjedem naplno. Tak teď šoupnu Albertovi prášek a vyrážím...

úterý 1. ledna 2013

Ráno 2013

Vyrazili jsme s Albertem na ranní procházku. A potkávali stopy včerejší oslavy. Uhlídejte v takové chvíli psa, který je zvědavý a ke všemu si chce přičichnout. A kdyby jenom přičichnout...
Tak tu mám pár fotek (publikovatelných):
Nenápadná věc. Pro Alberta stejně zajímavá jako pecka z broskve, kterou spolknul na Boží hod.
A to už jsme u oblíbeného Albertova chodníku, kde rád válí sudy. Zarazil se. Teď jako by mu to docvaklo: Tohle patří k tomu, cos mi zakázal? 
Zdánlivě bezpečný prostor. Až na zbytky rachejtlí. Ale těm se moc Albert nevěnoval, chtěl si zaběhat. A možná taky trochu ledal místo smradlavých zbytků pyrotechniky voňavou pecku...

2013

Přání a přání a přání. O silvestru jsem si přál, aby mi z bujaré oslavy na ulici nepřistál v okně nějaký ten posel radosti, pak jsem se chvíli koukal na druhou stranu, a přál si to samé a taky, aby někdo neustřelil Žižkovi hlavu z té samé radosti, že  starý rok odešel a nový je tady.
Taky jsem si přál, aby ten rambajz Albert ustál a nepolknul něco horšího než pecku z broskve. Ale chlapec má dost pevné nervy, i když je pořád na dietě.
Tak si tady na tom místě ještě vyřídím osobní vzkazy:
Všem, kdo nakouknou do toho koutku, kde si šéfredaktor zaznamenává drobnosti ze života i života redakce, přeju POHODU, ZDRAVÍ A TAKY ČAS NA TVOŘENÍ. A TAKY CO NEJVÍC DOBRÝCH ZPRÁV!
A to samé přeju i čtenářkám, čtenářům, autorkám i autorům a všem příznivcům i kamarádům Praktické ženy.
A taky všem, které si oblíbily a kteří si oblíbili naší facebookovou stránku HOLKY V AKCI. A sedmi redaktorkám téhle facebookové stránky, které se jí věnují ve svém volném čase. Když jsme s tím začínali, nikdo netušil, jaký budou mít HOLKY V AKCI úspěch.
A taky všem čtenářkám, které našly odvahu zkusit konkurz na nové autorky Praktické ženy. Ve finále je vždycky jenom jedna vítězka, ale těch zúčastněných pokaždé stovky. A vždycky je dost těžké vybírat...
A taky přeju i Janě a Pavlíně, aby měly pořád skvělé nápady, které baví čtenářky. Zuzaně i Pepovi, aby se dočkali lepšího vybavení a mohli dělal ještě větší grafická kouzla. A...
No, prostě říkám, že je fajn být v tak příjemné společnosti.

PF 2013