KOLIK ČASU ZBÝVÁ DO PŘÍŠTÍ PRAKTICKÉ ŽENY


pondělí 24. září 2012

Dopečené zapečené hrušky

Chvilku mi to trvalo, až teprve tuhle chladnou neděli jsem dopekl slibované video se zapečenými hruškami.
Pokud máte bezpečný rum doma, můžete to zkusit hned, nebo počkejte až na konec prohibice. Ale myslím, že by nepřítomnost rumu nemusela téhle skvělé dobrotě ublížit.




sobota 22. září 2012

Potřeboval bych ještě léto...

Léto bylo prý nadprůměrné, tvrdí meteorologové, no já se s nima hádat nebudu, ale představoval bych si ho jinak než střídání všech ročních období.
A hlavně by si to představovala i tahle rajčata, která si rostou na pavlači a odolávají atakům vestíka Alberta. Už zrají, dělají mi radost, ale to měly nějak dřív. Koukají a červenají se, snad studem, že už to nestihnou do prvních mrazíků. Uklidňuji je i sebe – zvládneme to. Jenom potřebujeme ještě pár dní léta...
Ve spodních patrech už se finišuje.

Horní patra si dávají na čas... Přežila vichřici, jen aby nepřišly kroupy. Jeden nikdy neví...
Nechám rajčata zrát a mažu psát fejeton o vánočním cukroví... Jenom abych tím ty první mrazíky nějak nepřivolal :-)

A co teď?

Uhádnete co se děje? Napovím: malá provozní porada o focení.
Naše porady vypadají podobně, někdy si věci probereme i takhle.
Kdo kdy kde bude, co přinese a co ještě musíme obstarat, aby všechno klaplo při focení...

pátek 21. září 2012

Musím se přiznat! Ale není to tak hrozné...

Musím se přiznat, že nejsem Maryl Streep a nemám hlavní roli ve filmu Ďábel nosí Pradu. Pamatuje si na její kancelář? S t e r i l i t a ! Pár kanceláří kolegů v Sanomě jsem viděl, a přiznávám, že uspořádáním svého prostoru pro práci se poněkud vymykám... 
Ale taky se musím přiznat, že moje kancelář není zrovna z těch nejuklizenějších. Začínám souhlasit s tvrzením, že spíše připomíná sklad... A že tam mám vlastně bordel.
Ale dneska ke mě přišel šéf inzerce představit novou kolegyni, a říkal slova, která mi  dávala pardon. "Tady je to takové tvůrčí," řekl Zbyněk.
Zbyněk je hodný a vlídný, když můj bordel v pracovně prohlásil za cosi tvůrčího. Ale je to kamarád, který by mi řekl, kdyby to bylo přes čáru, že je to přes čáru.
No, zvažte, zda je to kolem mě kvasný inspirační kotel nebo už jenom obyčejný bordel:
Šéfredaktor přistižený při činu:
Čekáte, že budu mít kancelář stejně sterilní jako moje předchůdkyně? Tu jste nikdy neviděli, já jo. Nic proti pořádku, Nevím, jak to tak pořádkumilovní lidé dělají, že v kanceláři mají jenom čtyři tužky na stole. Omlouvám se, ale to tak nebude. I když trochu úklidu by nezaškodilo. No, tak já se umravním. A uklidím. Ale dejte pokoj, všechno kolem
 potřebuju... A s tím nic neuděláte :-)
Tak mě napadá při pohledu na tuhle fotku, že to se mnou není tak hrozné... :-)


čtvrtek 20. září 2012

Vánoční hádanka

Napřed jsem ochutnal tajenku a pak jsem dostal dvě fotky jako hádanku. Já to tady otočím, tak jak to má být. Hádejte, co Zuzana připravila na vánoční stůl.
Nápověda se sluší, takže:
1. Chutná to moc dobře, až moc dobře na pověst, kterou u nás nepochopitelně udržujeme na tuhle tradiční pochoutku v jedné ze zemí Evropy!
2. Necháte švestky a rozinky celý den v sherry, pak všechny ingredience dáte dohromady a na to stačí pět minut. A teď to šest hodin vaříte.

Už vám svítá?
Nějaký nápad?
Fotky možná napoví (nebo taky ne):

Šest hodin tuhle dobrotu vaříte ve vodní lázni. Můžete k tomu mít speciální formu s víkem a nebo si taky vystačíte s  odolnou miskou, kterou zabalíte do alobalu (ještě, že ho někdo vynalezl :-) )
Tak to, co je uvnitř chutná králům i kmánům (řečeno obrozeneckou češtinou v mírné úpravě).  A to je taky ještě jeden kousek nápovědy... Kmánsky jsem ochutnal a je to překvapivě dobré. Takové, co mi trochu připomnělo babiččinu kuchyni. 

Nemusíte se bát, že by prohibice ohrozila tenhle experiment v kuchyni. Sherry se vejde do limitu dnešních dnů – 20 procent alkoholu. Protože je to vlastně víno...  Dezertní víno. Tak třeba Fino – suché a světlé víno s barvou slámy obsahuje 15-17 % alkoholu. Oloroso (doslova „vonné“) – sladké, tmavé víno se silným buketem má jantarovou až mahagonovou barvu a z vín sherry má nejvyšší procento alkoholu (18-20 %). Ale pořád je v normě...
A ještě jedna nápověda:
Do země, odkud recept pochází, se sherry dostalo ze Španělska jako válečná kořist a získalo si velkou oblibu. Takže pokud jste hádali cosi španělského, nápad škrtněte. Je to z jiné země Evropy. Ale to už jste hodně hodně blízko :-)

Rozluštění hádanky najdete v příští Praktické ženě, která vyjde 11. října.

úterý 18. září 2012

I šéfredaktor se může složit

Líbí se vám dýňový titul nové Praktické ženy? Tak mám pro vás jednu hru, pokud zrovna nemáte v úmyslu chystat obal na konvice. Vždyť tahle krásná dýně se dá použít i jinak.
Ale to si musíte složit tenhle obrázek... :-) Pokud si tedy chcete taky chvilku hrát...
Napovím vám: i šéfredaktor se může složit...
SLOŽTE ŠÉFREDAKTORA

Fakt pěkný dárek (2 v 1)

Tenhle dárek pro nové předplatitelky se mi zalíbil hned jak jsem ho uviděl. Je to sada, se kterou si můžete pohrát. A výsledek, ten je zaručený!
Jana z kafe.cz si vyzkoušela co se dá vytvořit ze sady, kterou nové předplatitelky získají jako dárek...
Taky bych si pohrál s touhle hezkou skládačkou, ale na mě jsou ty náušnice přece jenom dost výrazné :-)))))) Ta to přenechám čtenářkám. Bude jim zaručeně slušet milionkrát víc :-) A že se dá tenhle dárek darovat i s předplatným je nabíledni :-) Nemá vaše kamarádka, která okukuje vaše tvoření a listuje vaší Praktickou ženou zrovna teď někdy narozeniny?
Udělat dvojí radost je teď příležitost přímo po ruce...

Sada, ze které si můžete vytvořit šperky...
A jen tak pro připomenutí, kde můžete takový dárek pro sebe nebo své blízké (a třeba i kamarádku) získat:

pondělí 17. září 2012

Zahřívací kolo na Vánoce aneb Jak děláme (i) cukroví

Zatímco já jsme lezl po stěnách, holky z redakce lezly na kolenou po podlaze. Dost pěkný obrázek konce týdne.
Vždycky si něco vymyslíme, pak trochu hudráme, mírně protestujeme a když už je všechno za náma, tak si vydechneme a máme pocit, že to snad k něčemu bylo.
Znáte nás, na Vánoce vás neoblažujeme stým pořád stejným receptem na kapra. Máme asi všichni kapra takříkajíc v paži.
A když se pustíme do cukroví, taky to nemohou být klasická slepovaná kolečka. Pravdu má čtenářka, se kterou jsem si vyjasňoval kolik mouky má být v kaštanovém suflé. "Přece si to nemáme jenom číst, ale dělat to s vámi..." A to by se dalo tesat do žuly. Protože si nejenom na vás, milé čtenářky, vymýšlíme nejrůznější extravagance, ale taky to zkoušíme na sobě, hledáme co stojí za vyzkoušení. Pak každý z nás vyrazí na nákup a vaří. Takový normální nákup na doma, a nikdo nečeká, že mu takový nákup šéfredaktor proplatí. Takže ověřujeme doma na svých rodinách, jak doporučená jídla chutnají. Berte to tak, že jednou měsíčně mají naši blízcí k večeři i Praktickou ženu :-)
S tím nezvyklým vánočním cukrovím přišla Zuzana.
Probírali jsme to několikrát a pak Jana s Pavlínou přinesly voňavé krabice. Pepa se na věc chystal a Zuzka si plánovala, že snad ve středu...
Tak jsem si vzal dva dny volny, abych dodělal nějaké resty a taky abych dotáhnul rekonstrukci komory.
Ve čtvrtek volala: "Nemáš anýz?"
"Právě jsem byl pro nový vypínač!"
"Stavím se!"
"Jo!"
Za hodinu se ozvala.
"Nemáš mlýnek na koření?"
"Jo! Musím zas do Bauhausu, tak ti ho hodím!"
"Pokolikáte už dneska?"
"Jenom potřetí..."
Taky potřebuju mletý hřebíček..."
"Sakra, co to máš za recept?"
"Zajímavej!"
"Ale ráno už fotíte..."
"To zvládnu!"
Teď máme důkaz, jak si Zuzka poradila:
Středa, vlastně už čtvrtek: hněteni těsta v 1/2 2 v noci....
No, mela. To tušit, asi bych tak klidně nelezl po zdech a nebojoval s hmoždinkami. Ale netušil. A holky si si užívaly na kolenou. Tak takhle se připravuje focení cukroví...
"Všechno to bylo moc dobrý," pochvaloval si Zuzka.
"Byla to makačka," prozradila Jana. "Když jsem to všechno zvládla s ulehčením, že už do toho nikdy nepůjdu, tak mi syn říká, že bych to měla zařadit do vánočního pečení každý rok. Moc moc dobré!"
Tak nevím, jestli si to Jana střihne letos ještě jednou... :-)
Kačenka nechala Kristýnku na starost Pepovi a užívala si s holkama zase jednou focení.
Zuzana to fakt dopekla...
Pavlína se dlouho bránila: "Já fakt moc nepeču!" Ale očité svědkyně tvrdí, že to zvládla a moc dobře.
Tereza v akci! Nestojí na pohovce, jak by se mohlo zdá, ale na stoličce, která je zakrytá odrazovou deskou.  Takhle jsme fotili cukroví... Já byl u toho myšlenkami, tak jsem málem neuhlídal Alberta, aby nezkoumal čím že to natírám zdi...

No, když budete mít chuť, tak se do toho pusťte s námi. Fotky se zdařily, ale hlavně to tajemné cukroví bylo moc moc dobré! Výsledek celého hemžení uvidíte v příštím čísle Praktické ženy. Výsledek mého snažení, pokud se zdaří všechno podle představ, uvidíte tady. Teda pokud se to zdaří... :-)









čtvrtek 13. září 2012

Splněný slib všem čtenářkám

Mám radost, že mám dobrou zprávu: Naše čtenářky už si zvykly na naše speciály, kterým jsme dali jméno ŠIKOVNÁ MÁMA. Nedávno jsem slíbil, hlavně čtenářkám na Slovenku, kde speciál nebyl v prodeji, že se objeví i na webových stránkách Praktické ženy.
Tak tam je!
Slíbil, splnil.
Podařilo se, a pokud jste se se Šikovnou mámou nějak minuli, ať už letos na jaře nebo v létě, můžete si ji přidat do své sbírky nápadů pro chvíle tvoření – s dětmi i pro děti (a taky pro sebe). Přímá cesta k letošním speciálům Šikovná máma vede tudy: http://praktickazena.vlasta.cz/kreativni-publikace/

Že už se blížíme spíše k Vánocům? Jo, pravda, ale radost si můžeme udělat i jarními nápady a prázdniny mohou být i dva roky (že jo, pane Verne). A třeba se vám Šikovná máma hodí příští rok. Některé věci prostě nestárnou tak rychle jako rozpečené rohlíky ze supermarketu... :-)

středa 12. září 2012

Tak se konečně něco povedlo

Zní to jako by už dlouho nic, ale musím se přiznat, že mám radost z toho, že se mi konečně podařilo nastříhat a namixovat další redakční homevideo. Už je na webu!
Říkáme tomu homevideo, protože točíme tyhle návodové klipy tak prostě z radosti a pro čtenářky. A musím přiznat, že jsem kameraman, střihač i zvukař amatér –  profíci budou vidět mouchy, no jo. Vždycky to znamená, že všem při focení nějak s kamerou překážím nebo všechny zdržuji, protože přece chceme mít ještě video. Něco se nám naprosto vymkne z ruky a nenatočíme nic. Jako posledně, kdy jsme s Pavlínou drátovali. Tak z toho máme jenom fotky a ty vyjdou příští číslo. Drátovat a točit je i na šéfredaktora dost komplikované :-)
Ale tady jsem přistavil kameru a Pavlína tvořila. Pavlína je takový profík, a umí nejen tvořit, ale srozumitelně povídat jak se to dělá. Taky jsme se domluvili, že to bude tentokrát němý film s titulky (jenom pět minut), ale výsledek je takový kompromis (delší) – uvidíte, pokud si to pustíte.
Už to mělo být hotové minulé pondělí, také jsem Pavlíně říkal, že jenom tři hoďky a už to mám v cajku. A pak jsem se dopustil několika kixů a bylo to na delší rekonstrukci a vylepšování.
Někomu se může zdát látková decoupage triviální a žádné video k tomu nepotřebuje. Tohle jsme točili pro inspiraci a pro ty, kteří s látkovou decoupace začínají - nebo se chystají.
Zkuste to s námi.
Pokud vám návod na videu trochu pomohl, jsme rádi.



pondělí 10. září 2012

Ráno začínám večeří

Mám dovolenou, tak si užívám. Třeba, že vyzkouším nový recept, zaskočím do redakce na kus řeči (jo, hlavně dotáhnout nějaké resty), a tak...
Tak jedeme!
Kamarádky z Kuchyně.cz vždycky zpozorní, když k nim zajdu. Těší se a bojí. Čekají nějaký zběsilý příběh z mého kulinářského řádění. Mé příběhy je baví. Třeba ten, jak mi na koláčky těsto nakynulo natolik, že koláčky vypadaly jako oči psa baskervilského... Poprvé práce s droždím, chápete....
Mám pár receptů, kterými jim vyhrožuju, že je vyzkouším. Třeba hrachovou polévku pojatou variantně.  Jak bude chutnat ze zmraženého hrášku, jak z konzervovaného. Už nestihnu variantu z hrášku ničím nedotýkaného.
Ale tentokrát jsem si vyhlídnul masové válečky s rybízovým dipem.
Za hoďku jste hotovi (a to ještě dvacet minut můžete odpočívat při vaření).

Příprava 30 minut • Odležení 20 minut • Pečení 15 minut

Takže vezmete:
400 g mletého masa (hovězí nebo vepřové, nebo... NAPŮL)
100 g nastrouhaného sýru (např. eidamu)
3 lžíce strouhanky
1 vejce
1 menší cibule
0,5 dl bílého vína
olej na pečení
mleté nové koření
sůl

a na rybízový dip
150 g rybízové marmelády
1 dl červeného vína
1 malá jarní cibulka s natí
1 lžíce olivového oleje
špetka mletého chilli
špetka mletého zázvoru
mletý pepř
sůl

Tenhle recept je taková mlynářská záležitost, těch mletých ingrediencí je dost a dost...



Nejdříve si připravíme rybízový dip.
Trochu mám problém s marmeládou. Mám použít kombinaci jablka– rybíz nebo echte rybíz? To první není marmeláda, ale směs, i když jako marlemáda nebo jako džem vypadá, to druhé je džem, protože marmelády jsou podle bruselské směrnice jenom ty z citrusů. To dá přece rozum! Kdybych si uvědomil, že našim marmeládám už říkáme ovocné směsi, sáhl bych po jedničce. Chtěl jsem být akurátní, sáhl jsem po echte! Chyba! Džem je až moc sladký. Dobrý, ale sladký.
Očištěnou jarní cibulku nakrájíme najemno, zalijeme ji lžící oleje, osolíme, opepříme a přidáme po špetce chilli a zázvoru. Vždycky, když hledám špetku chilli, tak ji nemůžu najít. Namelu ještě chilli papričku? Bylo by to stylové... Tak sáhnu po omáčce chilli, stejně je to do omáčky, mohlo by to klapnout. Tak mám tam trochu kápnout? Jo, už je to.
Všechno promícháme a necháme pět minut stát. Měl jsem dlouhý telefon, stálo to déle.
Potom vmícháme marmeládu a víno, vše rozmícháme dohladka a necháme vychladit.
Míchám a míchám, ale nakrájenou cibulku dohladka nenamíchám. Že by pomohl tyčový mixer? Ne, nechávám to. Může to chutnat i tak, nenahladko.
Mleté maso ochutíme novým kořením, přidáme oloupanou a jemně nakrájenou cibuli, nastrouhaný sýr (jsem lenoch, vysypu pytlík), vejce a bílé víno, osolíme, zahustíme strouhankou, promícháme a směs necháme nejméně dvacet minut odležet.
Dáme si kafe, třeba i cigárko, popovídáme se sousedkou a ona ta směs klidně odlehává.
Z připravené masové směsi oddělujeme malé kousky, ze kterých namočenýma rukama vytvarujeme válečky. Vložíme je do pánve s rozehřátým olejeme a zvolna opečeme ze všech stran dozlatova.
No, to bych měl. Dneska jsem se držel a válečky byly malé, vlastně tak akorát.
Hotové válečky rozdělíme na talíře, doplníme je miskou s vychlazeným dipem, který ještě znovu promícháme, a podáváme s hranolky nebo dobrým čerstvým pečivem.
Až sem to pořád funguje.
Ochutnám dip, moc sladké, kápnu ještě chilli, přidám pepř. To byla chybka s tím echte džemem. Tak radši sáhněte po směsi nebo pravé domácí rybízové marmeládě. Bude chutnat líp rybízově.
Tak a máme snídani s hranolky, večer si dám repete, nejspíše s dobře rozpečeným čerstvým pečivem.


Mám i fotku s dipem, o abyste věděli, že nekecám, ale večer radši sáhnu po jiné doporučované majdě. Než se naučím tu rybízovou :-)





sobota 8. září 2012

Sluníčko v Berouně, trhni si :-)

Vyhlásil jsem si dovolenou, ale ještě zbývá pár věcí dotáhnout. Třeba zajet do Berouna na hrnčířské trhy, které doporučuju všem, kdo to nemají daleko.
Holky na naší facebookové stránce HOLKY V AKCI vyhlásily sluníčkový týden a teda sobota, ta se vydařila. Možná až moc.
Vstali jsme s Albertem později než obvykle. Ale bylo jasné, že do Berouna tentokrát jedeme jenom my dva, tak se tomu rannímu frmolu je lepší vyhnout.
I tak jsme chytli polední špičky, sluníčko pálilo, Albert loudil klobásu a pak se chtěl seznamovat se všema psama, co na berounském náměstí taky byli.
"Je tady hlava na hlavě," křičela nadšeně jedna paní do mobilu. "Přijeďte!"
Asi se jí zdálo hlav málo.
Někdo to zase tak všechno neprožíval.
"Samá keramika," poznamenal chlapík dotčeně ke své ženě.
"Nediv se, když jsme na hrnčířských trzích!"
Letošní podzimní trhy byly zase víc o keramice, méně šmuků a cetek, více řemesla. Paráda! A keramici z Evropy (Maďaři jsou v Berouně klasika, Němci, a kouzelní Španělé...)
Chleba ke klobáse byla zase nejspíš včerejší, ale to tak bývá :-(
Zajímavá keramika, už poznám stánky podle stylu keramických dílen. Nebudu jmenovat, ale jeden taky nejmenovaný keramik mě štve, protože už několik let nabízí krásné velké hrnky, no spíš obří hrnky a má variantu bílá s červenými puntíky, opačnou nedělá. Ale v modré ji má. Nejspíš mu to na jaře už řeknu :-) A třeba na podzim takový hrnek koupím.
Když sem zajedete, je radost se dívat. Moje návštěvy se keramikům nějak moc nevyplatí, protože už nemám kam ty věci dávat, tak jenom pátrám, co kdyby se objevilo něco tak fantastického, že místo najdu. Jezdím sem osm let, tak je to snad pochopitelné.
Ale protože jsme s Albertem přijeli na poledne, bylo jasné, že náhradní šamotovou myš nekoupíme. Ty vždycky zmizely hned ráno.  Tak máme doma tu s uraženým nosem, uchem a ukousnutým ocáskem (všechno Albertova tvořivost). Třeba na jaře... A brzo ráno...
Ale ještě zítra máte šanci Beroun navštívit. Třeba máte místo doma, kam se pěkný kousek hodí, nebo něco do kuchyně, nebo...
Bylo to nádherné slunečné odpoledne, a sluníčko tentokrát trhalo ve svitu rekord :-)
Bacha, na jaře přijdu zas!


Housenky zajímaly i Alberta – už kvůli těm štětinám ze štětek na holení.


Příběh o potopě...

Polštář pro inspiraci, pod hlavu je asi moc tvrdý :-)

Španělská vizitka.

Albert má vyhraněné zájmy a ty si hlídá. Proto je levandule za katrem, aby přežila, proto má šamotová myš ukousnutý ocas, uražené ucho a nos... Proto je vrba v kleci, ke které Iveta z Holek v akci (náš facebookový klub) poznamenala, že je to zajímavé. To jsme oba netušili, že ze stejného pletiva se dá udělat ptačí klec....
Vše na prodej, kromě dekorace. Jenom nevím, zda tou dekorací je myšlena ta klec nebo i ten ptáček...
Sluníčkový den... Někdo takové magnety musí a někdo nemusí...
Španělská mořská panna do zahrady. Jestli vám chybí na zahrádce u rybníku, nebo bazénu...
Bye, bye, Beroune, zase příště. (Mám takové podezření, že na té fotce je můj dvojník, ale třeba si jenom fandím...)










Fotky o fotce

Točí se filmy o filmu, proč bych nemohl přidat fotky o fotce. Aneb jak jsme fotili renovovaný stolek s receptem na desce. Výslednou fotku znáte z Praktické ženy, která vyšla 6. září.
Napřed se koná malá porada (která se může i protáhnout), pak si rozdělíte úkoly, dohodnete data a hodiny, kdy všechno vypukne. Pak objedete několik obchodů a vybíráte věci, které jsou na fotce podstatným detailem, ale všechno jenom dokreslují, nemají na sebe poutat hlavní pozornost. Prostě něco jako sboristky v křoví nemají převálcovat sólistu.
Pak to všechno svezete na jedno místo – když nemáte k dispozici studio a velký štáb lidí, kteří všechno nachystají, tak prostě někoho ukecáte, aby půjčil byt, zahradu i kůlnu (jo, už jsme to tady taky měli). Zazvoníte, pozdravíte a pak vrazíte do prostoru a odklidíte všechno, co pro fotku není potřeba :-)
A začnete stavět scénu.
Už víte, že jsem taky přiložil ruku k dílu. Ostatně je to chlapská práce. Ostatní si dirigovaly Zuzka s Pavlínou a Terezou :-)))
Podlaha je natolik výrazná, že je potřeba položit novou. Alespoň takový kus, aby nebylo vidět, že to  není pravá podlaha :-)

Tak je už všechno na místě? Pavlína ještě zvedne z podlahy pár snítek...

Zuzana s Terezou si upřesňují, jak má fotka vypadat.

Pavlína ještě upravila jablíčka v košíku, aby vypadala líp...

Hotovo...

Hotovo! Ten bordel v popředí mojí fotky nebude vidět... :-) Tak zmáčknout několikrát profesionální spoušť a ještě jeden záběr a pak tu spoušť dát zase dohromady, aby se z toho zase stal útulný byt.
A teď si můžete porovnat tyhle fotky s výsledkem v časopise. Myslím, že to stálo za všechno to hemžení.
Poděkování patří obyvatelům toho příjemného pokoje, kteří nás nevyhnali, když spatřili všechno haraburdí, co jsme k nim přivlíkli. A decentně se drželi v ústraní... :-)










pátek 7. září 2012

Šikovná máma se vrací!

V redakci vzniká kromě Praktické ženy i spousta jiný věcí. Však to znáte z našeho webu. Potřebovali bychom tak 48 hodin, aby měl den a my stihli nabídnout všechno, co máme v plánu. Ale daří se s časem ten boj stejně zvládat. A Šikovná máma, což je speciál, už si taky našel čtenářky.
Jednoduché návody, jak si poradit, jak zabavit děti a jak s dětmi tvořit – to je Šikovná máma. A jak si udělat něco jenom pro sebe a něco třeba uvařit pro celou rodinu – to jae taky Šikovná máma. Obvykle je tenhle speciál na stáncích skoro dva měsíce, ale pak přijde den, kdy už tam není. A přicházejí maily, zvoní telefon.
V poště mi přistály i maily ze Slovenska (Praktická žena tam má své čtenářky),  že se na speciál moc těší, ale, že ho nikde nekoupí. Nekoupí, protože na Slovensku není v distribuci. Ale i čtenářky v Česku se s letním speciálem nějak minuly.
Tak vyhlašuju konec trápení!
Pokud máte ještě chuť (byť léto balí kufry a odlétá na jih), budete mít možnost si Šikovnou mámu stáhnout ve formátu PDF z našeho webu.  Kdo si vybírá v návodech na stažení, je v obraze. Dají se tisknout. Celé nebo jen část. Dají se prohlížet na obrazovce počítače...
A to bude možné i se Šikovnou mámou.
Dneska jsme s grafikem Pepou zvládli připravit letní Šikovnou mámu. Říkám zvládli, ale já jsem jenom poznamenal pár věcí k věci, řekl co chci a co si představuji a jak si to představuji a Pepa to do puntíku udělal. Už je to nachystáno, tak ještě připravíme (stejným modelem) jarní speciál a čekám, že by se to obě Šikovné mámy měly objevit na webu www.praktickazena.cz už příští týden. Chce to dotáhnout jen pár organizačních detailů :-) To se dá zvládnout.
Pro přátele na Slovensku: internet nezná hranice a pokud budete mít chuť, můžete Šikovnou mámu konečně taky mít. Jistě, jsou to sezonní speciály, takže nepředpokládám, že si budete v prosinci zdobit slamák. Ale dost nápadů je víc časově univerzálnějších, takže se hodí. Třeba do zásoby... :-)
No snad vám příště na stánku Šikovná máma neunikne. Jo, chystáme další...

Prázdniny v říjnu? Proč ne?! Třeba se vám něco šikne, když jste  Šikovnou mámu na stáncích nenašli.  Polštář se žabí princeznou může potěšit děti i teď... Ostatně, pamatuju se na knížku Dva roky prázdnin. To byl sen... :-)



Tajemství bílých krabiček odhaleno!

Před pár dny jsem tu popisoval rychlou akci, která skončila dvěma tajemnými krabičkami na stole v mojí kanceláři. Pokud máte Praktickou ženu s dýní na obálce, už vám nejspíše svitlo.
Z krabiček se vyklubaly hrnečky...

Tak to jsou hrdinové dne... :-)  Proč sem tahám hrnky?  No, nejsou jen takové nějaké hrnky, nejsou to ani tuctové hrnky, ale originály, které dostanou zajímavé dopisy (maily), co dostáváme do redakce. Tedy pisatelky.
A hrnek s návodem na křížkovou výšivku putuje k čtenářce Mirce do Opavy.
Je to taky dost osobní volba, proč jsem vybral právě její dopis. Byli jsme s Mirkou na jedné lodi :-) Té obrazné, jasně, že se neznáme. Ale to nevadí...
Její dopis:


To nemá chybu
Milá redakce,
páv na melounu mě zaujal, ale netroufla jsem si na něj. Když jsem pak viděla na webu kočku, kterou vyřezal šéfredaktor, musím uznat, že je dost dobrý. Také jsem to podle jeho obrázku zkusila. Je to trochu piplačka, ale povedlo se mi to. Jenomže nemůžu poslat fotku. Náš pejsek chtěl vrátit misku na vodu, na které jsem měla meloun posazený. A pak využil chvilky, kdy jsem nedávala pozor a meloun z misky vystrčil.  Tak nemám důkaz, ale příští léto budu opatrnější. Je to dobrý nápad a docela to není tak těžké, když máte jednoduchý obrázek.

Mám podobné zkušenosti jako Mirka, Albertovi jsou uzmul misku na vodu a na ní sochal do melounu kočku. A tak měl vestík tisíc důvodů se rozčilovat. 
Chtěl zpátky misku!
Je zvědavý a zajímalo ho, co to s tím melounem vlastně dělám.
Cítil meloun a chtěl si pochutnat.
Vyžadoval větší pozornost a žárlil na meloun si s ním hraju a Albert je trochu stranou...
A co tam znamená ta kočka?! Kde se tu vzala v jeho království?!
Jenomže jsem meloun, na rozdíl od Mirky, před psí zvědavostí uchránil, takže ty fotky jste tady taky viděli.

Potěšil i jiný dopis, od čtenářky Jaroslavy z Olomouce.
Tentokrát jsme dárek dostali my. Malou korálkovou rybku pro štěstí:

Vážená redakce, 
pátý rok si dělám radost tím, že si kupuji Praktickou ženu. V každém čísle si najdu nějakou inspiraci a zkouším vyrábět. I ten nějaký recept jsem vyzkoušela. Chtěla bych vám poděkovat za časopis a přeji vám, aby bylo více čtenářek spokojených a vždy se něčím inspirovaly. Do redakce posílám můj malý výrobek pro štěstí.
Rybku Pepa naskenoval vzhůru nohama (protože jsem mu ji tak do skeneru šoupnul), proto má stín nezvykle nad sebou a ne pod sebou. Jenomže, když tuhle fotku teď otočíte,  asi vám dojde, co se stane s rybkou pro štěstí...Tak jsem se smířil s tím obráceným stínem. :-)
Tak díky všem, co nám píšete.


středa 5. září 2012

Dneska jsme motali Vánoce

Fakt už je to tady. Konec léta, začátek školy a my už balíme věci na Vánoce. Tak jsme se sbalily a vyrazili za fotografkou Terezou s tím, že budeme motat vánoční stromeček.
Ale nejen to. Abych nevyzrazoval zatím víc, protože pak byste se neměly na co těšit a být překvapené, přiznám jenom to, že jsem si pořídil zahradnický drát a vyvazovací drátek, vyhrabal z domácího nářadí kleště, které přeštípnou drát a motal cosi jako vánoční stromek.
Zuzana tomu nápadu naprosto nevěřila,  a že se z mého počínání něco vyklube, tak to byly poznámky na hranici skepse. No, ono to vypadalo šíleně a nakonec hrozilo, že se do drátů zamotám a budou mě z toho muset holky vysekat těmi kleštěmi.
Nejdřív to vypadalo na ptačí klec, takže padaly úvahy, že by v tom mohl zahnízdit nějaký papírový pták, pak Pavlína vymyslela, že by tam šoupla chameleona, ne toho živého. Taky nějakého "jako".
Skepse všechny začala opouštět, když se z toho vyklubalo cosi, co jsem připodobnil věží Kominterny (no jo, pamatuju si to ze školy, ale neměl jsem na mysli vytvářet něco takového - pokud netušíte, co si pamatujeu, najděte si to na http://cs.wikipedia.org/wiki/Věž_třet%C3%AD_internacionály - jakási  konstruktivistická babylonská věž :-)) ) a pak to přerůstalo do blobu a drze jsem poznamenal, že pan Kaplický by mohl mít ze mě radost.  Oblé tvary Zuzka  brutálně posunula zpátky k tvaru stromečku, což jsem měl v úmyslu taky.
Tereza už si začala dělat jiný úsudek o té motanici, že to nakonec nevypadá tak špatně.
Díky Terezo!
No, vypadalo to, že se šéfredaktor ztrapní.
Ještě chvíli a prsknu s tím do popelnice s tříděným obsahem!
A pak se karty obrátily.
Pomalu.
Poooooomaaaaaaaaluuuuuuuuuuuu.
Ale jistě!
Zuzanu taky zaujal ten objekt, který vznikal (poprvé v životě jsem motal něco takového) a začala (poprvé v životě) tvořit z drátu spirály, které byl zpočátku děsivě hranaté a pak se postupně klubaly další už kulatější.
První modrá koulička pověšená na tu změť drátů rozhodla a já začal sklízet jisté uznání.
Jako na výstavě, kdy nevíte, co si máte myslet o obrazu, prásknete to oblíbené zachraňující klišé - "Je to zajímavé!"
Poho, to se dá unést!
No, uvidíte samy, jak to dopadlo (pokud výsledek pustím do tisku). Dráteníkem nebudu, ale byla to další zkušenost, jak se asi cítí naše čtenářky, když se pouštějí do něčeho nového a na neznámou půdu... Rozhodně jiná než luštění v tabulkách, grafech a jiných šéfredaktorských libůstkách :-) Ale já si to užíval. O to při tvoření přece taky jde...
A zase myslím, že to nedopadlo tak příšerně na první pokus...
Takový stromek bych třeba o Vánocích někam šikovně umístil, aby dělal atmosféru (a byl trochu vidět). Myslím, že výsledek tu očekávanou atmosféru by taky mohl domalovat... Že by mohl sklidit i 15 sekund své slávy (já klidně zůstanu v pozadí).
Uvidíme :-)
Soustředění a skoro taky start...

Fáze mezi klecí a stromkem...

Tohle přece bude stromek... No musí!

Jo, už to dokončím... Uříznu si ostudu?


úterý 4. září 2012

Mám signál: nové číslo už se vyklubalo

Vždycky trnu, jak to dopadne.  Celá ta snaha, aby bylo každé číslo naplněné zajímavými a inspiračními kousky, aby si čtenářky přišly na své.
Včera přišel z tiskárny signál, že je Praktická žena hotová. Signál říkáme několika výtiskům, které přijdou do redakce o pár dní dřív, abychom si všechno mohli prohlédnout a zůstali ještě víc v napětí jak se bude časopis líbit. A jestli trafikanti tenhle titul nezastrčí a nechají ho na regálu aspoň den dva na vás koukat.
Ať se líbí...

sobota 1. září 2012

Pořád mě to těší

Když jsme začali na web www.praktickazena.cz přidávat návody, hned jsme měli úspěch. A bylo to z obou stran trochu dobrodružství. Návody. To zajímá naše čtenářky a mě ten zájem pořád těší. A inspiruje k dalším nápadům. Dík za ten zájem.
Některé položky nabídky jsou v dostupných cenách, jiné úplně zadarmo. Nabídka už je docela široká, chci, aby byla ještě širší, ale přidáváme jen to, co stíháme :-) Snažíme se toho stihnout co nejvíc :-)
Křížková výšivka je oblíbená. A stále oblíbenější. Návody jak na křížek si můžete stáhnout zadarmo na www.praktickazena.cz