KOLIK ČASU ZBÝVÁ DO PŘÍŠTÍ PRAKTICKÉ ŽENY


středa 17. dubna 2013

Boj s mořskými potvorami

Vylosoval jsem si do červnového čísla k ověřování rýžový dezert, ale přepustil jsem ho Janě, takže jsem se poprvé v životě dostal ke krevetám.
Jejich přípravě. Můj recept je na obří krevety se zeleninou a sezamovo sojovou omáčkou.
Tak jsem si je šel napřed omrknout a dumal, jestli to zmáknu. Vypadají zajímavě, ale podezřele. Bude to tvrdý souboj, říkal jsem si, ale já se přece nedám zaskočit.
A protože jsem pak řešil jiné věci, obavy vyprchaly, vlastně na poslední chvíli jsem se pustil do vaření, takže na ně nebyl čas.
Vrazil jsem zpátky do supermarketu a... A! A narazil už na loupané, sáhl jsem po nich. A pak jsem si přečetl pozorně recept – on je na loupané krevety. Problém, že mám jídlo servírovat s rýžovými plackami jsem konzultoval na googlu, a když zjistil, že jsou takové placky obdobou tortil, bylo rozhodnuto. Mám variantu pro ty, kteří jako já rýžové placky neseženou. Tortila funguje s tímhle báječným jídlem taky a skvěle. Ve finiši jsem to cvaknul napřaženou rukou a Zuzana měla zase takové ty poznámky, že se divně tvářím. No bodejť, potřebuje důkaz, tak aby bylo vidět na jídlo, které jsem udělal, což s miskou na talíři lze jedině tak, že ji nakloníe. A čekáte, že vám všechno v jistém momentu sletí na na zem. Pak ještě se mám tvářit :–))
Jak jsme dopadli s recepty, které redakce ověřuje se dočtete v červnové Praktické ženě, která vyjde 14. května.

Je to urputný pohled s koncentrací na moment, že všechno sletí na podlahu. Nepřipadá mi, že se tady zase tvářím tak jako blbec. Ale možná, že se to může někomu zdát. Co s tím asi tak nadělám? :–) Jenom jsem zapomněl přihodil hladkou petrželku do misky, na ozdobení. To mi došlo v momentě, kdy už byla pozdě a miska prázdná...

Žádné komentáře:

Okomentovat

Díky za reakci :-)