Tak jsem byl v Nebi

Hlásím návrat. Byl jsem v Nebi a taky tam byl Pepa, musel přijít první, protože dostal lístek do tomboly s číslem 1. A Jana s Pavlínou. Vlastně jsme tam byli komplet, až na Zuzanu.

Nebe je podnik, kam jdete hrozně dlouho dolů po schodech a pak se ocitnete v něčem, co mi spíš připomínalo vnitřek velryby. Dva bary, muzika s videoprojekcí. Obsluha milá. Když jsem si šel pro druhého panáka, hned barman věděl, co chci. Tihle profíci s pamětí mě vždycky dostanou.

Důvod proč jsem si v Nebi připadal jako uvnitř velryby. Ty žebra na stropě, to je prostě něco ze Zemanových filmů... A naše skoro kompletní redakce. Jana, Pavlína a Pepa.

Na firemních večírcích to probíhá podobně. Půl hodiny po začátku vystoupí ředitel, v našem případě ředitelka. A řekne pár milých slov, nemluví o plánech, ani o strategiích, tenhle večer se prostě nepracuje! Ředitel v takové chvíli má být vlídný, vtipný, startuje celý večírek a chce, aby se zaměstanci bavili. Proslov neprodlužuje, není to přece žádný předvolební meeting.
Takový byl proslov naší ředitelky. Pak už je volná zábava, a bylo vidět, že i když se vidíme každý den, umíme se bavit. Tu tam padne slovo o práci, ale jenom proto, aby to odstartovalo nějaký příběh, dobrý vtip. Koupil jsem si druhého dvojitého Jamesona, to věděl barman naprosto přesně, že ho chci, a vmísil jsem se mezi kolegy. Je to skvělé na chvíli nemyslet na práci, neříkat co chcete, aby bylo a tak. A já měl ještě k tomu příjemnou společnost u stolu. A ještě se zastavily kamarádky z časopisu Chuť a styl, za tuhle fotku mě asi zabijou:

Kamila je ta blondýna, co se tváří přísně, ale je to dobrá duše, artirectorka Chuť a styl, který svůj časopis dělá s chutí a stylem a občas je fakt přísná. Dáma v brýlích je šéfredaktorka zmíněného časopisu a opravdu nevypustí za okamžik z pusy bublinu. Jsem pomalejší (a můj foťák líný), takže spoušť foťáku jsem stisknul později, a proto ten polibek vypadá jako pokus o rekord ve vypouštění bublin. Promiň, Jani.

Jinak jsem zase pohořel. V tombole s číslem 50 jsem neměl šanci. Pepa s jedničkou taky utřel nos. Sedíme u stolu a je vyhlášeno slosování. Pavlína říká nahlas: "Mám 79 a teď asi něco vyhraju!"

První vylosované číslo: 79.

Pavlína počkala než si můj blbej foťák přebere, že chci fotit.

A to si nevymyslíte. Jana si šla taky pro cenu. Chlapi z Praktické ženy prakticky ostrouhali.

I Jana má výhru. Šéfredaktor tak akorát kulový.... Ale upřímně, žehličku na vlasy nějak nepotřebuju, a hlavní cenu – dámské kolo taky nemusím :-)

Jo, holky vyhrály, ale já vlastně mám superkliku – vyhrál jsem je dvě. Tombola je jednou do roka, ony jsou se mnou každý den...

Tady je důkaz, že taky jím. Je to posilovací cvičení před další objednávkou Jamesona....

Jo, a pro Janu z časopisu Chuť a styl: tak jím zdravě :-)))

Byl to dobrý večírek v Nebi, jenom trochu peklo, když začal hrál Michal David svůj Nonstop. Ale stejně jsem už byl na odchodu.

Pokud vás pozvali na firemní večírek, užijte si ho jako já. (A nejen já!)