KOLIK ČASU ZBÝVÁ DO PŘÍŠTÍ PRAKTICKÉ ŽENY


pátek 1. března 2013

Dneska jsme snídali v poledne

Některé věci se dějí jinak než mají. Jenomže někdy to jinak nejde. Takže dneska jsme snídali. Bylo to fajnové dopoledne. A nejen dopoledne.
Tentokrát jsme byli sehranější a nikdo nechyběl. Pamatujete, jak jsme nechali redaktorku Janu v redakci, když jsme poněkud překombinovali scénář focení?
Nemám fotky, protože jsem to všechno filmoval, ale jsou to skvělé snídaně. Pepa poprvé dělal omeletu a byla skvělá, Tereza už se smířila s tím, že kromě focení se účastní našich akcí a tím už se tala součástí redakce a měla úžasnou snídani, Jana byla zase perfektní a Pavlína dokonalá. Já jsem bojoval se ztraceným vejcem, pak mi přišli na pomoc ještě Pepa se Zuzanou, teprve to třetí bylo uznáno jako použitelné – každý přišel se svým řešením (já ho opíral o video, které jsem si ráno našel a byl pak chytrý jako rádio) a na každém řešení bylo něco špatně, to si myslím já, ale kolektivně jsme zvládli třetí vejce a fungovalo. No máte se na co těšit, hlavně, že všechny snídaně z našeho Snídaňového klubu fungují a fakt jsou dobré. Vyzkoušejte je, ale až podle květnové Praktické ženy.
Tereza nám vařila skvělé kafe a taky se přiznala, že už si pořídila kvůli nám novou odměrku, protože se ta stará nějak Zuzaně nezdála. A pak se ještě pochlubila fungl novou šlehací metlou. "Vidlička taky udělá své, ale vyměkla jsem," přiznala. Minule jsme při focení metličku postrádali, a hele, už ji má Tereza v kuchyni. Úžasné! Jenom s jejím hypermoderním sporákem jsme všichni bojovali a Teretzu jsem uklidnil poznámkou, že si nemusí pořizovat kvůli nám něco staršího. Tentokrát jsme na řadě my abychom Terezu dohnali. Ale metla a sporák je trochu rozdíl, že jo?! Tak jsem sice přiznal, že máme co dohánět, ale upřímně do mé mrňavé kuchyně s dvouvařičem se její supersporák prostě nevejde. I kdyby to po mě chtěl šéfredaktor, tak se cuknu.
Lidi, bylo to příjemné focení. Ale hlavní je, že vám to bude chutnat.
Já jsem si moji snídani zopakoval ještě večer. Sice už jsem oželel další pokus se ztraceným vejcem, byla to klasika – volské oko, ale se šunkou pomazanou anglickou hořčicí, pórkem a salátem to bylo moc fajn. Teď vím, že si s našimi snídaněmi nezkazíte žaludek a ani ráno. Ale o téhle nabídce můžete uvažovat až za měsíc.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Díky za reakci :-)