Tohle se dá čekat od Alberta

Tak jsem si hrál s fotkami krokovky malování jarního talíře s krokusy a z kuchyně se ozývaly dost hlučné zvuky. Žádný třesk rozbitého skla, nic tak zběsilého, abych musel vytřelit a zjišťovat příčiny. Znělo to jako obvykle, když se vestík dobývá do odpadkového koše. Pak přišel Albert se spokojeným výrazem a stejně spokojeně se mi usadil u nohou.
Krokovku jsem přidal na náš web a konečně se šel podívat na možné škody. Už jsem to ani nekomentoval nějakým peprným slovem, stejně si při nich Albert myslí, že ho chválím.

Asi víte, co to je. Nebo spíš co to bylo...