Vestík Albert mi dělá společnost i na editorialu v časopise, ale tam vypadá jako andílek. Sotva jsem dopsal poznámku o uměleckém pojetí PET lahví, ozval se šílený praskot, několik ran a hned jsem byl na nohách.
Za minutu Albert stačil sundat z prázdné petky víčko a začal si hrát se zbytkem. Když zmáčknete prázdnou petku, víte, co to dělá za kravál. To Alberta moc baví. Dokud není lahev dokonale připravená k vyhození. Víčka si schovává do různých skrýší a pak je nastražuje do cesty, chodit bosky v bytě tak zákonitě znamená, že šlápnete v noci na něco dost nepříjemného, že by mořský ježek??? Jo, tomu se to podobá.
 |
| Albertův ranní úlovek. Dřív napřed sundaval nálepky, teď už se s tím nezdržuje... Víčko musí dolů a pak se rozjíždí velká praskací show. Když mě nebudí tím, že si mi stoupne na hlavu, pak zvolí metodu Mám lahev. To by probralo i mrtvého. |
 |
| Sotva jsem se s ním dopral o trofej, sedl si způsobně a udělal milý kukuč a já si šel vařit kafe. Hned se ozvala rána a miska s náčiním na malování byla naruby, Albert měl v práci špachtli. Další zápas... |
 |
| Špachtle ještě použitelná. Otisky zubů jsou patrné. Za chvíli by ze špachtle byl štětec... Tak snad abych šel něco dělat, dokud mám s čím... |
Žádné komentáře:
Okomentovat
Díky za reakci :-)