Bylo jim spolu fajn. A zase si všímal víc taky lidské mámy Alenky než Pražáků, se kterými žije. Drahoušek! Tohle silné pouto nejde nerespektovat. Musíte se s tím smířit...
Ale máma Aňa nebyla tenhle víkend zrovna v kondici. Něco spolkla... Polehávala, měla všechny příznaky, které měl Albert, když spolknul tu pecku z broskve. A Albert se k ní v tu chvíli choval přece jenom víc zdvořileji než obvykle.
Odjížděli jsme z Hlinska a ten rošťák byl jako vyměněný. Tulil se, chtěl víc ochraňovat. Myslím, že nějak cítil co se stane. Nebo může stát, že se o mámu prostě bál. Propojení pupeční šňůrou na dálku. Je to možné? Jeho máma Aňa musela na operaci – blbá kost v krku. Prognóza 50 : 50. Celou neděli do Alberta nic nebylo. Neházel po mně hračky, nepucoval svého medvěda, byl jako pěna, prostě vzorňák – k nepoznání. Tušil něco? Dneska mi přišla šíleně smutná zpráva: Aňa ten souboj prohrála a je už někde ve vestíkovském nebi. Tak jí tam posílám pozdrav od synka. Za sebe, za nás, taky – má úžasného syna.
 |
| Úplně blbá fotka, ale už se tahle scéna nedá zopakovat. Poslední vzpomínka na Aňu. |
Žádné komentáře:
Okomentovat
Díky za reakci :-)